Dobrá zpráva z Vltavy

Pravidelní čtenáři UNI to nejspíš dobře vědí, ale za povšimnutí to tak jako tak stojí. Rozhlasový pořad Svět jiné hudby (podobnost jeho názvu se stejnojmennou rubrikou UNI není čistě náhodná), 11_06_Dobra_zpravakterý můžete slýchat na Vltavě každou sobotu mezi 23.15–24.00, právě oslavil desáté narozeniny. Je to dobrá zpráva nejen pro jeho autory Zdeňka K. Slabého a Petra Slabého, ale i pro mediální prostředí v této zemi jako celek. Je totiž příznivé si uvědomit, že v balastu, který slýcháme na více než devadesáti procentech rozhlasových vln, dostane alespoň občas šanci také hudba ,jiná‘. A právě na ni jsme se zeptali nestora české alternativní hudební publicistiky a kmenového autora UNI Zdeňka K. Slabého.

Změnil se za těch deset let z tvého hlediska obsah termínu ,jiná hudba‘?

Myslím, že se rozšířil. Objektivně i subjektivně pro nás. Čím více totiž takzvanou jinou hudbu sledujeme, dostáváme se do nových oblastí, které se zprvu zdají monolitní, jsou však rozčleněny, ač se někdy zdají být pouze ,hlavním proudem‘. To se týká především jazzu, ale také hudby vážné.

Lze nějak vymezit termín ,jiná hudba‘? Máš nějakou hranici, za kterou bys už nešel?
Je to hudba nekonvenční, nekomerční, leckdy nečekaná, hledačsky dobrodružná. A to zdaleka nemám namysli pouze hlukové záležitosti nebo laptopové gejšlení. Proto ji u velkých firem najdeme jen málokdy, naopak jsou značky, u kterých můžeme vsadit na jistotu (Emanem, Spool, P. S. F., Pogus, XI, Grob atd).

Pořad děláš společně se synem Petrem. Máte každý jiný okruh, ze kterého čerpáte?
Svět jiné hudby nemá pouze několik okruhů, je velice mnohotvárný, proto je některý z našich pořadů velice melodický, a tudíž pro širokou posluchačskou obec naprosto poslouchatelný, a jiný, který se prodírá experimentováním se zvukem včetně zámlk, vyžaduje až napjatou pozornost. Tyto okruhy se překrývají a žádný z nás nemá vyhrazeny pouze některé z těchto hudebních prostorů. Každý z nás má samozřejmě své stálice, jejichž sídla jsou v různých koutech zeměkoule, zdaleka se však nesoustřeďujeme pouze na ně, naší ctižádostí nebo dokonce uminutostí je nacházet hudebníky zatím zcela neznámé a předat jejich hudební pokusnictví našim posluchačům (kde jinde by se s nimi měli setkat?). Prostě nás lákají sondy do zatím nezmapovaných nebo ne zcela zmapovaných krajin.

Jakým způsobem se dostáváš k nahrávkám?
Dostávám pravidelně nabídkové ka- talogy především z RéR-CZ Karlovy Vary nebo od berlínských No Man’s Land, z nichž si téměř vždy vyberu nějaké zajímavé novinky. Kromě toho existuje několik hudebníků nebo vydavatelů, kteří náš pořad znají, a ti nám občas pošlou nějaké to promo, o kterém se domnívají, že by je posluchači Vltavy měli slyšet.

Jaký podíl mají v pořadu domácí interpreti? Jak si podle tebe stojí česká ,jiná hudba‘ oproti světové? Česká scéna není sice nejbohatší, pokud jde o skutečně prožité a procítěné experimentování, pořád jako by nám tu chyběla přeskočená fáze free jazzu, jsou tu však osobnosti, které rádi prezentujeme (jenom namátkou: Palacký, Durman s Posejpalem, Quakvarteto, Chadima, Richter). Třeba na Slovensku se setkáváme s větší kuráží připrosazování neobvyklé hudby (Cseres, Fujak, Burlas, Murin). Češi jsou v tomto ohledu umírněnější – ke své škodě.

Máš v současné době nějakou obzvláště oblíbenou oblast ,jiné hudby‘?
K těm oblíbeným patří například londýnská improvizátorská scéna, některé aktivity (ne všechny) Zornova Tzadiku, plejáda zpěvaček od Shelley Hirsch po vokalizující basistku Joëlle Léandre a zpěváků od Phila Mintona po Jaapa Blonka – bylo by toho víc. K těm však v poslední době přibírám čím dál víc hledačů, jejichž doménou je hudba vážná.

Je nějak konkrétně navázán Svět jiné hudby v rádiu na rubriku Svět jiné hudby v UNI?
Někdy to vyjde, někdy existují portréty v UNI zcela separátně. Souvisí to i s tím, že interpreta můžeme začlenit do rozhlasového pořadu i s dílčí znalostí jeho díla, pro heslo v UNI už musíme mít těch informací co nejvíc.

Jak to v současné době vypadá s druhým dílem stejnojmenné encyklopedie, na kterém s Petrem pracujete?
Máme rozpracovány desítky hesel a do roka a do dne, ne-li o něco dřív, by druhý svazek měl být na světě.

Přidat komentář