Dokumentární radost pokračuje

photo: Lukas Neasi

21. ročník Mezinárodního filmového festivalu Ji.hlava je za námi, dokumentární žně však nekončí. Do kin právě vstupuje 3. ročník přehlídky Česká radost v českých kinech, která představí reprezentativní výběr z českého dokumentu letošního roku. Proběhne od 1. listopadu do 31. prosince 2017.

 

Sedm filmů z ji.hlavských soutěžních sekcí poputuje do kin po celé republice. „České dokumentární filmy již dávno nevznikají jen pro televizní obrazovky. Jsou kinematografickými díly, která si zaslouží velké plátno, dobrý zvuk a soustředěné diváky,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka.

photo: Lukas Neasi

Diváci tak na plátně budou mít možnost vidět portrét Milouše Jakeše, příběh českého Vietnamce, filmovou esej o umírání, putování zlodějíčka Juliuse za štěstím a chybět nebude ani výprava do Brna. „Chtěli jsme, aby byl výběr filmů tematicky i formálně co nejrozmanitější. Navíc jde o filmy, které nikde jinde už zřejmě neuvidíte,“ říká o vybraných snímcích vedoucí projektu Tereza Swadoschová.

Jakeš i trestanec

Skutečně rozmanitou podívanou slibuje blok krátkých dokumentů. „Vybrali jsme tři snímky, které promítneme společně. Výrazným počinem je esejistická koláž složená z komentovaných grafů, internetového odpadu a původních záběrů s výmluvným názvem ‚IIIIIIIIIIIII‘. Další dva snímky se věnují vietnamské komunitě: animovaný film Malá, jemuž jeho výjimečná forma dává nenucenou emocionalitu a intimitu. A potom je tu Bo Hai, filmový příběh z jedné pražské večerky, který stojí na pomezí dokumentu a hraného filmu, “ říká Swadoschová.

Aktuálně politické téma vnese do kin snímek Milda. Režisér Pavel Křemen se vydává společně s Miloušem Jakešem po stopách jeho života. „Ve filmu o Jakešovi jsem chtěl zjistit, kde se v něm zrodilo jeho ultraortodoxní komunistické přesvědčení. V každé temné době je podle mě dobré postihnout i její lidské rozměry. Nešlo mi o film, který by byl encyklopedickým heslem o komunistickém pohlavárovi. Chtěl jsem natočit příběh průměrného člověka, který se dostal z nicoty na vrchol moci a pak prožil i pád,“ říká režisér.

Na hranici hraného filmu a dokumentu balancuje také Skokan režiséra Petra Václava, jenž popisuje cestu zlodějíčka Juliuse na filmový festival v Cannes. Do hlavní role režisér obsadil skutečného trestance, který dostal propustku z věznice pouze na natáčení a film vznikal bez předem připraveného scénáře. „Většinu scén jsme natáčeli stylem improvizace, která využívala míst, do kterých jsme se dostali, a světelné atmosféry, která se naskýtala,“ říká Václav.

Brno a smrt

Z Cannes do Brna vezme pak diváky film Všechno bude fajn režiséra Robina Kvapila. „Říká se, že Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet. Podle této logiky se odvíjí celý film,“ komentuje režisér snímek, který chce být autentickou sondou do života v jihomoravské metropoli.

Zamyšlenou filmovou esejí je pak Umírání pro začátečníky režisérského dua Bára Kopecká a Marek Bouda. Pod společným názvem se skrývají dva krátké filmy, které vznikly v hospicích, porodnicích, ale i vlacích. Tónina ticha od Marka Boudy se zabývá hudbou a jejím významem ve vztahu ke stáří a smrti. Umírání pro začátečníky Báry Kopecké jde po stopách v Česku tolik tabuizovaného tématu smrti. „Zajímalo mě především, jak se hudba zračí ve tváři posluchače v okamžiku jeho pohnutí hudbou. A ticho – kontrapunkt hudby, pauza ve skladbě, konec života…ticho, které po nás zůstává, “ říká Kopecká.

 

Přidat komentář