Postila

Stalo se na jihu Londýna v podkroví, do nějž jsem už čtenáře zavedl. Když jsem se tam zase jednou ocitl, seděla u stolu kromě mne a domácí paní, vlastně slečny, ještě jedna dvojice. Milka, ta má, mi diskrétně pošeptala, že ona kráska půl yardu ode mne, ale evidentně náležející tomu, s nímž se od oběda mrouskala, je nefalšovaná anglická lady. Překvapující sdělení bylo vyřčeno ve vyloženě adorační tónině.

Post illa verba dodávám, že přemrštěné úctě bylo třeba učinit přítrž. „Když je ta holka lady, pak mě od této chvíle oslovuj ʼmy Lordʻ,“ pravil jsem té své „lady“. A tak u tabule, prohýbající se pod lahví laciného vína, zářili dva urození – Eugenius a Eugenia – vsedě doprovázeni dvěma plebejci – jedna upper lower class, druhý middle lower class.

Avšak co se nestalo. Jelikož jsme – já a milka z nižších vrstev – měli před sebou nevyhnutelné milostné nokturno, mohli jsme si dovolit obětovat probíhající diurno. Dobrý skutek nám neutek. Odešli jsme totiž do blízkého pubu, aby si lady mohla se svým proletářem ještě užít, než se poslušně vrátí k lordovi v severním Londýně. Z pubu (zkráceno z „public house“, česky veřejný dům) nás vyhodili po třetím zvonění. První zvonění tehdy upozorňovalo pijáky, že si mohou dojít k pultu pro poslední pivo, druhé bylo pokynem k jeho dopití a třetí nasazovalo prohibičnímu rituálu korunu hosté museli neodkladně vypadnout. Vypadli jsme tedy, ale vrátit se do mansardy nešlo. To bychom přistihli mesalianční pár in flagranti.

Zbývalo špacírovat po přilehlém parku s ozdobnými keři rostoucími do nebe. Aby má milá bez nápoje nezvadla, začal jsem v Shakespearově jazyce básnit. Na metafory jako „botanic explosions“ reagovala doporučeným oslovením „my Lord“. Nemyslela tím bohužel mne, ale toho údajného nahoře. Svou chybu si bohudík hned uvědomila, a tak její zopakovaná apostrofa byla adresována správně mně, jak se ve výchovném románu v tomto případě ve výchovné příhodě sluší a patří.

Když jsme se vrátili do podkroví, byli oba hostující milenci pryč. Nezbylo, než pokračovat ve stylu filmů „Carry on“ s tím, že náš film by se nejmenoval „Carry on, Admiral“ – pluli jsme víceméně přeneseně –, ale „Carry on, my Lord“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *