U C H A M Ž I K Y

Strávil jsem teď pár dní u Jaderského moře. Což je, uznávám, pro UNI extrémně nezajímavá informace. Důvod, proč se zde o své vydařené, ale pro záběr časopisu nepodstatné rodinné dovolené zmiňuji, je ten, že mi to připomnělo mé dětské pobyty u moře. Byly celkem tři, v mých osmi, devíti a třinácti letech. A možná až teď jsem si uvědomil, že jsem se tenkrát setkal – a postupně jim propadl – se dvěma fenomény, které mě nepustily dodnes.

 

Za prvé jsem právě v tehdejší Jugoslávii poprvé viděl Citroëny, které mi zcela učarovaly. DS, CX, 2CV. A za druhé, „Jugoška“ na mě tenkrát (viděno osmi), působila děsně „zápaďácky“. Vybavuji si například slunečníky s nápisem Pepsi. Nevěděl jsem sice, co to je, ale připadalo mi to skvělé. Ale hlavně; co dělalo západní svět západním světem? Obchody s deskama! Nevím jistě, jestli jsem se do nějakého dostal hned poprvé, když jsme tam v roce 1982 byli celá rodina. Ale určitě jsem je navštívil v letech 1983 a 1987, kdy jsem tam jel jen já s jednou a pak druhou babičkou. Rodiče mě tenkrát na každou cestu vybavili seznamem a zaúkolovali dovezením nějakých elpíček. V doprovodu babiček.

 

Takový úkol mi dělal radost. Ne, že bych měl nějaký velký přehled a věděl co vezu. Ale už jen pobyt v obchodě mezi regály plnými desek mě fascinoval. Doma jsem sice byl párkrát v prodejně Supraphonu a taky v prodejně Pantonu, ale to se nedalo srovnat. Tady měli „všechno“. Matně si vzpomínám, že mezi alby, kterými jsem rodičům udělal radost, bylo například živé dvojalbum The Name Of This Band Is Talking Heads, první deska Yazoo s přeřízlými panáky na obalu nebo v Jugoslávii licenčně vydaní The Police. Při svém letošním přímořském pobytu jsem se ale nejvíc snažil rozvzpomenout na kapely s podivnými názvy jako Disciplina Kičme, Paraf nebo D’Boys… Naši měli totiž vytipováno i pár zajímavých jugoslávských novovlnných kapel. Pamatuji se, že se mi líbily. Zněly jinak, ale zároveň (díky podobnému jazyku) trochu povědomě. Samozřejmě jsem tenkrát netušil a neřešil, která z nich je chorvatská, srbská nebo bosenská. Pro mě to byla prostě jugoslávská nová vlna. A jak jsem se tak letos houpal na těch jadranských, zmocnila se mě zvědavost se o těchto kapelách něco dozvědět. Zatím v tom trochu plavu, ale zabrousím na discogs a věřím, že něco zajímavého určitě vylovím! To vím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *