Nevím, jestli bych uměl uvést svůj nejoblíbenější film Miloše Formana. Ale speciální vztah mám ke snímku Vlasy. Možná i proto, že film, například oproti „Kukačce“, ve své době tolik nezabodoval. Nejspíš kvůli nešikovnému načasování. V roce 1978 to bylo jen/už deset let od doby, co fenomén muzikálu zachvátil off i neoff Broadway. Bylo tedy pozdě svézt se na vlně jeho úspěchu, ale ještě příliš brzy, aby se kolem Hair vytvořil nějaký retro kult. Ani tehdejší hudební scéna nebyla tématu příliš nakloněna. Na jedné straně se punk transformoval do nové vlny, na druhé se (hlavně o sobotách) horečnatě trsalo na disco parketech. Přijít do toho s „hippiesáckým muzikálem“ byla vlastně docela odvaha. Choreografku Twylu Tharp musel prý Forman několik hodin přemlouvat, protože nechápala, proč chce točit „takovou blbost“.
I když se film tedy zdá od hudební scény svého vzniku celkem odtržený, není to tak docela pravda. Na mysl mi přicházejí dvě drobné hudebně-popkulturně-bulvární zajímavosti. Když tedy vynechám onu známou historku, že konkurz do filmu dělali tehdy ještě zcela neznámá Madonna a tehdy už zcela známý Bruce Springsteen.
Pozdější Material Girl režisér sice neobsadil, ale dal šanci například zpěvačce Ellen Foley. Ve filmu je to jedna z trojice bělošských zpěvaček zpívajících „black boys“. A Ellen v té době (nebo krátce po) chodila s Mickem Jonesem z The Clash. To už měla za sebou pár duetů s Meat Loafem a sólovou desku v produkci Iana Huntera a Micka Ronsona. Svou „druhotinu“ Spirit Of St. Louis ale nahrála se svým klukem, který s sebou do studia přitáhl celou kapelu. A spolu s Joem Strummerem napsal většinu písniček. Ovšem i tvorbu samotných The Clash Foley ovlivnila. Kromě několika backvokálů na jejich deskách, byla Mickovi inspirací (podle všeho trochu frustrující) písničky Should I Stay Or Should I Go…
A Twyla Tharp zase krátce po Formanovi spolupracovala s Davidem Byrnem. Ten jí složil hudbu pro představení The Catherine Wheel. A také asi nějakou tu poklonu, protože v té době spolu začali chodit.
Uznávám, tyto věci s filmem zas tak úzce nesouvisí. Ale je to předivo zajímavých pout a „vlásečnic“, které mě baví rozplétat. Zvlášť když se týkají tak skvělého filmu!