Jaroslav Fragner: elektrárna Esso v Kolíně nad Labem (1929–1932)

Další z významných meziválečných staveb, které se nesmazatelně zapsaly nejen do dějin české moderní architektury, nýbrž avantgardy vůbec, je funkcionalistická tepelná elektrárna společnosti ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů) v Kolíně. Její autor, talentovaný architekt Jaroslav Fragner, člen někdejší legendární skupiny mladých progresivních architektů 3_Architektura1Puristická čtyřka (Jaroslav Fragner, Eugen Linhart, Vít Obrtel a Karel Honzík) ji projektoval jako rozsáhlý průmyslový areál. Z axonometrického pohledu na proponovaný celek je zřejmé, že součástí elektrárenského komplexu nebyla jen samotná elektrárna disponující dvojicí kotlů, ale i velká správní budova a obytná zástavba pro vedoucí pracovníky. Přestože z navrhovaného celku byla v letech 1929–1932 realizována jen elektrárna, a to pouze s jedním komínem a později ještě menší administrativní budova (1937–1942), stala se ze stavby již krátce po svém dokončení skutečná ikona moderního života. Elektrárenské haly, fascinující svými čistými, nekompromisně geometrickými bílými tvary a ocelovými mostními konstrukcemi, neunikly pozornosti objektivům předních avantgardních fotografů, zejména dvojici kolínských mistrů nové fotografie Eugenu Wiškovskému a Jaromíru Funkemu, jejichž diagonálně komponované pohledy na budovy kotelny a strojovny dodnes vypovídají více než strohá zpráva otištěná v revui Stavba (Stavba XI, 1932–1933, s. 3–5.): 3_Architektura2Celková výstavba bude tvořit ucelený průmyslový komplex provozních, správních a obytných budov a má býti realisována v příštích čtyřech letech. V prvé etapě prováděná část kotelny (1150 m2 ) a strojovny (800 m2 ) má konstrukci železnou. Vně této konstrukce jsou jednak obvodové stěny z lehkého isolačního zdiva, jednak průběžné za sklené stěny, obé na samostatné železné výztuži. K zasklení velkých vertikálních ploch je u nás po prvé použito beztmelého systému Wema. K strojovně přiléhající rozvodna 16 kW má samostatnou konstrukci železobetonovou. Původní projekt vyšel z užší soutěže pracované v r. 1929. První etapa bude dána do provozu v létě 1932.“

Reprofot Stavba XI, 1932–1933

 

3_Architektura3

Přidat komentář