Rekonstrukce tiskárny pro Krajský soud v Olomouci, Miroslav Pospíšil, Ateliér R, 2005–2007

Z právě vydaného portfolia, ilustrujícího tvorbu olomouckého Ateliéru R za posledních šest let (2001–2007) se dozvídáme, že architektura kanceláře vedené Miroslavem Pospíšilem nemá ambice šokovat. Pospíšilův tým tedy upřednostňuje promyšlená a 1_architektura1zdůvodněná řešení před okázalou zajímavostí, kterou mnozí architekti nezřídka maskují absenci hlubší myšlenky nebo konceptu. Pospíšil se ovšem k takovýmto kamuflážím uchylovat naštěstí nemusí. Jeho práce jsou prosté (v tom dobrém slova smyslu), věcné a především funkční.

Architekt, bytostný konstruktér s citem pro logiku věci, si během několika let vytvořil vlastní nezaměnitelný, high-techem lehce podbarvený rukopis. Charakterizují ho obnažené kovové konstrukce, které jakoby neměly své opodstatnění. Zdání je to ovšem klamné. Všechny konstrukce a kovové komponenty, kterých si na Pospíšilových stavbách nemůžeme nevšimnout mají svoji logiku i účel. Nejinak tomu je v případě 1_architektura2poslední práce Ateliéru R, rekonstrukci bývalé tiskárny pro potřeby olomouckého pracoviště Krajského soudu v Ostravě.

Pro tuto instituci, jeden z pilířů moderních demokratických společností Pospíšil upravil komplex tiskárny ze 70. let. Charakter budovy, zejména co se její obrysové linie týče, zůstal prakticky neporušen. S trochou nadsázky řečeno, architekt jen překryl starší normalizační architekturu s prvky brutalismu, novou high-techovou vrstvou. Výraznými změnami ale prošly interiéry budovy a především její parter. Ten architekt maximálně otevřel, čímž mu propůjčil charakter transparentního, nic neskrývajícího foyeru. Jeho křehké skleněné stěny stejně jako valnou část centrálního průčelí chrání před rušnou komunikací obrovský kovový rám, nesoucí protihlukovou skleněnou stěnu a lamelové slunolamy.

Přidat komentář