Sto let Československa a předvolební kampaň Michala Horáčka, Wim Wenders, Jean-Luc Godard, libanonský film i československý orient. Dvaadvacátý ročník filmového festivalu Ji.hlava (25.–30. října) má nabitý program, výjimečné hosty a v doprovodném programu myslí i na děti.
„Sté výročí Československa oslavíme letos v Ji.hlavě filmovou sekcí Cizinec hledá byt, která mapuje příběhy československých uprchlíků od vzniku republiky do sametové revoluce,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „Vybírali jsme takové filmy, které čeští diváci dosud neměli možnost vidět. Obrazy emigrace ze Spojených států, Kanady, Francie, Německa, Rakouska nebo Švýcarska.“ Téma na místě představí známý francouzský politolog a historik Jacques Rupnik.
Wenders, Godard & spol.
V sekci Zvláštní uvedení představí letošní Ji.hlava hned dvě velká jména světového filmu. Německý režisér Wim Wenders, proslavený snímkem Nebe nad Berlínem, uvede novinku Papež František: Člověk jeho slova (2018). Jde o vůbec první film, na kterém osobně spolupracoval papež. „Není to film na zakázku. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, a tak jsem dělal přesně to. Chtěl jsem mu dát prostor,“ říká slavný režisér k dokumentu, který vznikl na popud Vatikánu.
Druhou hvězdou letošní Ji.hlavy bude klasik francouzské nové vlny, osmaosmdesátiletý Jean-Luc Godard. Na festivalu bude uveden jeho zatím poslední film Kniha obrazů (2018), za který získal od poroty v Cannes vůbec poprvé v historii zvláštní Zlatou palmu – „za neustále nové definování kinematografie“, jak zněl verdikt poroty.
Sekce Svědectví o politice přinese například snímek Waldheimův valčík (2018) rakouské režisérky Ruth Beckermannové. Film přibližuje krizi, která zasáhla Rakousko v roce 1986 poté, co vyšlo najevo, že jeden z kandidátů na post prezidenta, Kurt Waldheim, se v minulosti zapletl s nacismem. Film získal letos v Berlíně Zlatého mědvěda.
Horáček v Libanonu
Z českých novinek se může divák těšit třeba na film Robina Kvapila a Radima Procházky nazvaný Máme na víc. Tématem je předvolební kampaň Michala Horáčka, kterému dělal Kvapil poradce. „Že bychom pana Horáčka adorovali, to, doufám, neděláme,“ komentuje svou „dvojroli“ režisér. Ostatně producenta Procházku si přizval právě proto – jako pojistku, „svědomí“.
Letošní Ji.hlava nabídne dále přehlídku současného libanonského dokumentu. Sekce s názvem Libanon: Mezi popelem a růžemi reflektuje nejrůznější témata od traumat občanské války, která zemi sužovala patnáct let, po intimní lidské příběhy. „Jde převážně o esejistické filmy ovlivněné francouzskou kulturou,“ přibližuje společný bod dramaturg sekce Petr Kubica. Například Odstraněný, zjevení neviditelného (2018) režiséra Ghassana Halwaniho přináší svědectví o lidech, kteří zmizeli během válečných let. Filmová esej Roucho Selima Mourada pak zachycuje experimenty s lidskou nahotou.
Orient a experiment
S tématem historie, potažmo paměti, která je leitmotivem letošní Ji.hlavy, pracuje i sekce Domov. Tady budou představeny filmy zachycující Podkarpatskou Rus v letech 1919 až 1929, kdy byla součástí Československa. Diváci budou moci zhlédnout například film Jiřího Weisse Píseň o Podkarpatské Rusi (1937) nebo Plickův snímek Jaro na Podkarpatské Rusi (1929).
Téma domova prolíná i filmovými experimenty, které mají ve festivalovém programu tradičně pevné místo. „Zaměřujeme se na díla s jasným vztahem ke skutečnosti. Domov byl pro filmové experimentátory silným motivem: jednak jako objekt zobrazování, jednak jako průnik k intimním, vnitřním tématům,“ vysvětluje dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková. Ji.hlava letos nabídne také experiment z Pobaltí.
A hudba?
Sekce Zkouška sirén věnovaná hudebním filmům představí portrét producentky a zpěvačky M.I.A. nebo pohled do Japonska po havárii elektrárny Fukušima v rámci sondy do života oskarového skladatele Rjúiči Sakamota. Uveden bude oceňovaný britský experiment Arcadia, který kombinuje ostrovní filmové archivy za posledních 100 let s hudbou členů Portishead a Goldfrapp. Kurátor hudební Ji.hlavy Pavel Klusák uvede workshop věnovaný archivům československého normalizačního a propagandistického popu. Ústředním hostem letošního hudebního programu bude David Toop – britský světově ceněný autor knih o hudbě a hudebník. Toop vystoupí v duu s Lucií Štěpánkovou, producentkou a performerkou žijící v Londýně, kterou česká scéna teprve objevuje. Zásadní je pro letošní ročník sekce nazvaná Nic, anebo jen velmi málo: věnuje se tématu ztišení, redukce a stručnosti v dnešní hudbě i životním stylu. Návštěvníci festivalu se mohou stát členy dvoudenního sboru, který povede legenda české nonkonformní písně Oldřich Janota. Zvukovou procházku čili soundwalk vytvořila Ji.hlavě na míru skladatelka Eliška Cílková, duo Vendula Guhová & Michal Kindernay uvede premiéru své performance v podzemí městských katakomb. Polský hudebník a kurátor Michal Libera přiváží svůj „film bez obrazu“ Léthé; těšit se lze i na – shodou okolností vesměs ženské – silné čerstvé projekty Leto s Monikou, Metastavy a Hellwana a také na nejpočetnější formaci, zappovský bigband Divergent Connections Orchestra dirigovaný saxofonistou Pavlem Zlámalem.