Mejdan s Planet MU, správci londýnského elektronického undergroundu

Znovu se zanoříme do elektronického hájemství. Tentokrát oslavíme čerstvé dvacetiny vydavatelství Planet Mu, které přineslo hudebnímu elektronickému podhoubí nesčetně impulzů. Od IDM hudby, přes garage, grime, breakcore, dubstep, až nejnověji k footwork šílenství. A to vše jen díky entuziazmu jediného člověka – Mikea Paradinase.
mejdanZačátky labelu Planet Mu vypadaly velmi nenápadně. Velké vydavatelství Virgin Records si vyhlédlo za svého nového koně tehdy 23letého londýnského rodáka Michaela Roberta Paradinase. Ten se jako μ-Ziq (ano, je to zkomolenina slovo „music“ = hudba) začal po vzoru Aphex Twina profilovat coby výrazná persona tehdejší IDM scény. A každý nezávislý umělec u velkého labelu měl tehdy kvůli specifickým distribučním potřebám u majoru svůj sublabel. Tak vzniklo Planet Mu, vydavatelství, které mělo původně zastřešovat pouze Mikeovy aktivity, jeho budoucnost se ale rozvinula poněkud jiným směrem.
Ale zpátky do roku 1995. Paradinas měl pár dní na to, aby vydavatelství dal jméno. Po vzoru inspirativního labelu Planet E Carla Craiga se rozhodl pojmenovat své hájemství Planet Mu. To také velmi rychle povilo první nosič – řadovku μ-Ziq nazvanou Salsa With Mesquite a následující dva roky opravdu produkovalo pouze hudbu tohoto projektu. Pak ale došlo na první krok mimo hudební svět Mikea Paradinase – kompilaci Mealtime. Díky ní se nakonec vydavatel s Mikem rozešel hned ve dvou bodech. Za prvé, se mu čím dál experimentálnější tvorba μ-Ziq pomalu přestávala hodit do krámu a za druhé, Mike i díky úspěchu sampleru, hodlal dost sveřepě u Planet Mu prezentovat i hudbu dalších projektů, které podle něj měly budoucnost. Výsledkem byl odchod Paradinase od Virgin (i spolu se značkou labelu) a rozhodnutí pokračovat s vydáváním muziky na vlastní triko. A začal zostra. Téměř ihned dal příležitost prezentovat se většině umělců z Mealtime na sólových nosičích. Svou kariéru tu tak započal breakař Jega, experimentátor Leafcutter John, velkým krokem pro budoucnost labelu bylo upsání elektronického breakcoreáře Aarona Funka známého jako Venetian Snares.
Když se letos redaktor portálu Fact ptal Mikea v souvislosti s výročím Planet Mu na klíčové momenty labelu, za zásadní Paradinas nezmínil odchod od majoru, ale fakt, kdy si v roce 1999 uvědomil, že většinu času jako šéf vydavatelství komunikuje především s muzikanty, se kterými už je v kontaktu a nevěnuje dostatečnou pozornost těm umělcům, kteří posílají do Planet Mu svá dema. Druhým zásadním podnětem prý byla reedice raného materiálu jungleového pionýra Remarca z let 1993–96. Díky ní se už poté Mike nebál komukoliv zavolat, aby mu vysvětlit svůj vydavatelský nápad.
To už se přesouváme do první pětiletky nového milénia, do doby soumraku jungleových jezdců, jež razantně střídali mnohem ostřejší hoši – breakcoreáři. Planet Mu jim nabídl luxusní vydavatelskou platformu, kterou vedle Venetian Snares využil především Henry Collins alias Shitmat, který také dokázal otavit zlámaný materiál do industriálně hardocoreových pozic. Každá akce přináší reakci, a nejinak tomu je i u Planet Mu. V době, kdy label vydával nejtvrdší muziku, objevili se v hledáčku šéfa naopak umělci, kteří z tanečna pomalu odcházeli do ambientně experimentálních vod. Ovšem další revoluce už čekala za rohem. Z undergroundu pomalu vystupovala silná vlna dubstepu, to znamená umělců, kteří zlámané beaty míchali spolu s dubem do temně industriálních tracků. Po dvojici Vex’d s grimem nasáklou výpovědí Degenerate přihodila prudce hořlavé poleno do ohně DJka a hudební redaktorka BBC Radio 1 Mary Anne Hobbs, která právě pro Planet Mu připravila zásadní průřezovou kompilaci Warrior Dubz. Skrze úspěch samplem se na scéně zjevil Boxcutter, Milanese nebo Pinch, všichni vydávající především na Planet Mu. Díky úspěchu dubstepu si navíc Mike mohl v roce 2007 k sobě povolat pomocníky a vydávat nové desky takovým legendám, jakými jsou Meat Beat Manifesto nebo dlouholetého kamaráda Lukea Viberta. Dnes pracují pro label čtyři zaměst- Správci londýnského elektronického undergroundu nanci. Mike i tak téměř na dekádu poslal autorskou hudbu k ledu a vrhl se dalším směrem. Tím se stal footwork. Mike jakoby se vrátil obloukem tam, odkud původně vyšel. Do latino, funky a jazzových vod nasáklých taneční horečkou. V Chicagu, respektive ve zbytku světa zaznamenává právě tento fenomén celosvětový úspěch. Hudba je dělaná hlavně k jakýmsi „footworks battles“, což je obdoba rapových soubojů kdy uprostřed kruhu povzbuzujících diváků se střídají dva tanečníci, kteří soupeří v „kmitání nohou“. Za nastalou horečku může znovu kompilace, tentokrát nazvaná Bangs & Works. Její dva díly jsou brány za Bibli současného tanečního undergroundu. Ovšem nejen footworkem je živo vydavatelství Planet Mu. Jeho aktivity jsou dnes nejčilejší za celou kariéru labelu. Ten totiž především v první pětiletce na sebe navázal výrazné, mladé osobnosti elektronické scény. Můžeme jmenovat předáka ujetých wonky beatů Starkeyho nebo osmibitovou verzi dubstepu, kterou jako jedna z mála žen prezentuje Ikonika. Výraznou osobností je také FaltyDL. Tropics naopak stahují nohu z plynu a IDM navlékají do snivých polštářových ataků. Podobně retrofuturisticky se prezentuje též Solar Bears. Nakonec se po letech k autorské hudbě vrátil i Paradinas, a to nejen jako μ-Ziq, ale se svojí manželkou Lara Rix-Martin také jako Heterotic. „Rádi bychom k labelu upsali hudebníka, který bude pro Planet Mu velkou vzpruhou a finanční jistinou, jakými jsou Bonobo pro Ninja Tune nebo Burial pro Hyperdub,“ vypočítal sny Mike Paradinas v nedávném rozhovoru pro magazín VICE. Bohatou historii labelu připomíná k dvacátému výročí sestavená třídisková kompilace pojmenovaná prostě μ20. Složená je pouze z nevydaných nahrávek aktivní rodiny Planet Mu. Téměř čtyři hodiny materiálu v padesáti tracích vydestiloval pak šéf poslechem 700 kandidátů. K sampleru, zabalenému v úhledné krabičce, je navíc přiložena 110stránková kniha, obsahující podrobný vhled do historie labelu i jeho jednotlivých protagonistů z pera prominentního hudebního publicisty specializovaného na elektroniku, Roryho Gibba. „Nové nahrávky připravuji s celkem třiceti hudebníky a projekty,“ prozradil navíc v rozhovoru VICE Mike Paradinas. O budoucnost Planet Mu se evidentně strachovat nemusíme.

Přidat komentář