Mikael Lind: Intentions and Variations; The Balustrade Ensemble: Renewed Brilliance

Mikael Lind - Intentions and VariationsNáklonnost Morr Music k islandským umělcům je jedním ze základních znaků tohoto berlínského labelu. Tentokrát si vybral k prezentaci v celosvětové distribuci ambientního skladatele Mikaela Linda a ten se prezentuje EPčkem, kdy je během půlhodiny schopen předestřít na ambient až nečekané množství rozdílných statických poloh. Jednou postavených na rozpitých tónech klavírů (titulní otvírák), podruhé na rozmazaných kytarových stěnách (Unyielding Rocks). Mikael je symfonik. To znamená, že výchozí nástroj vždy následně obaluje dalšími instrumenty, případně násobí požitek toho hlavního dalšími násobujícími efekty. To, že se pohybuje na scéně už více než dekádu, připomíná glitchovými efekty, tak přetěžovanými o pětiletku nazpět. Skladby na novém EPčku jsou jak těsto zasazené do pece. Ušima jasně rozpoznáváme, jak kompozice vnitřně roste, rozpíná se na všechny strany, přičemž díky volnosti ambientu z ní netrčí žádné předem připravené konstrukce nebo přidaná žebra. Ambientem prosáklému fanouškovi můžou s minutami poslechu naskakovat asociace od Christophera  Bissonetteho až k Deaf Center a vůbec většině tvorby labelu Miasmah. Mikael Lind si snad nezaslouží pochvalu za pronikavou originálnost, spíše za organičnost s jakou dříve testované ambientní postupy dotahuje do elegantního „definitivního“ tvaru.
The Balustrade Ensemble - Renewed BrilliancePředstavuji si asi toto. Je načínající léto. Slunce svítí, ale ještě nedělá z venkovního pobytu trest ve výhni pekelné. Jemný vánek, nedělní odpoledne, klid po obědě a trocha psychedelik k tomu. A je jedno v jaké podobě, přesto představa jemně absintového ovlivnění vnímání mi přijde asi nejpřesnější. Poslech filmové muziky má náhle volnější scénář. Melodie lehce klouzají okolo notových linek, čas se tu a tam jemně zpomaluje nebo naopak předbíhá, lehce zakalené vědomí promíchává nálady z poslechu s dávno zasutými vzpomínkami, případně černobílým němým filmem, celý svět se neustále vlní nebo jemně vibruje a člověku je vlastně dobře. The Balustrade Ensemble vedený skladatelem Grantem Millerem a producentem Scottem Solterem pokračuje tam, kde před osmi roky vyrazil na svou hypnagogickou cestu s debutem Capsules. Každou skladbou vystupuje ze základní časové osy, aby se na běh dějin díval odněkud seshora. K téhle široce přístupné muzice se příměry vymýšlejí velmi jednoduše. V recenzích se objevila přirovnání k „polozapomenutým melodiím lámajícím se jako paprsky v zaprášeném prostředí opuštěné místnosti“ nebo „ke Cocteau Twins pod vodou či Boards of Canada hrajícím na archaické nástroje.“ Bezeslovná, křehká a éterická kolekce.

Morr Music, 2016, 27:38; Serein, 2016, 32:07

Přidat komentář