Hledáme revoluční potenciál lidové hudby

Jedním z hostů festivalu Respect bude v neděli 12. června rakouské duo Attwenger. O jeho svérázném přístupu k rakouskému folkloru jsme telefonicky hovořili s bubeníkem Markusem Binderem.
attwengerDuo Attwenger tvoříte společně s akordeonistou Hansem- Peterem Falknerem. Vzniklo toto nástrojové obsazení spontánně, nebo jste je pečlivě promýšleli a hledali? S Hansem-Peterem jsme jako duo začali hrát spíše náhodou. Setkali jsme se při natáčení jedné mé skladby pro televizní show. Měl jsem tehdy kapelu a někdo mi poradil, že zná dobrého akordeonistu. Hans-Peter se k nám tedy s akordeonem přidal. Ale Attwenger jsme založili až asi o rok a půl později.

Hráli jste od počátku nový repertoár, nebo jste využívali nějakých zásob, které jste měli v šuplíku z předchozích projektů?
Úplně na začátku jsme se soustředili na už existující materiál, konkrétně na lidovou hudbu, a tu jsme se snažili přetavit do tvrdší, rychlejší a punkovější podoby. Hráli jsme tedy lidové písně v punkových verzích. Od nich jsme začali a teprve postupně jsme k nim čím dál víc přidávali vlastní tvorbu a především vlastní texty.

Pojímali jste tuto „rekonstrukci“ folkloru spíše jako parodii, nebo jako poctu?
Slovo parodie mi zní trochu… Víte, humor v tom sice byl, ale určitě jsme to nezamýšleli jako parodii. Byla to pro nás seriózní věc, pochopitelně do té míry, jak jen může hudba seriózní být (smích). Nechtěli jsme folklor zlehčovat. Spíše jsme se snažili nacházet zajímavé aspekty tradičního materiálu, a to dokonce i aspekty politické a kritické, a zároveň jsme se zaměřovali na to, čím jsou tyto písně zajímavé po hudební stránce. Pokud lidový materiál ponecháte zavřený v mezích tradice, kam vždy patřil, nic nového se nestane. Ale když jej – jak správně říkáte – rekonstruujete, můžete zvýraznit zmíněné aspekty a dát jim novou tvář a nový zvuk.

Hovoříte o kritických a politických aspektech lidové hudby. Mají podobné kvality i vaše autorské písně?
Ano, mají. Ale ještě bych znovu zdůraznil, že v lidových písních můžete najít velmi kritické texty, protože lidé na venkově používali formu lidového zpěvu k vyjádření svých politických postojů, a dokonce i kritiky. A právě to mě zajímá nejvíc, protože jsem politicky myslící člověk. A sám do svých textů – protože já mám v našem duu texty na starosti – tyto politické aspekty promítám. Ano, texty našich písní jsou plné politických myšlenek.

Vybíráte si podle politického nebo společenského zaměření i akce, na kterých vystupujete?
Ano, i to děláme. Víte, jsme na permanentním turné už dvacet šest let a pořadatelé dobře znají nás i naše názory. Pracujeme především s lidmi, s nimiž se dobře známe a kteří jsou naladěni podobně jako my. Například bychom nehráli na obřích komerčních akcích. Včera jsme se například vrátili ze Švýcarska, kde jsme odehráli tři koncerty. Jsme tam napojeni na pořadatele, kteří nás zvou každý rok a s kterými cítíme silnou sounáležitost. Jsou nám sympatické jejich názory, způsob, jakým je vyjadřují, i to, jak organizují akce.

Těch 26 let hrajete v neměnné sestavě akordeon a bicí. Mění se nějak způsob, jakým tvoříte a aranžujete hudbu?
Doufám, že ano (smích). Loni jsme vydali už osmé studiové album a hned poté, co vyšlo, jsme si řekli, že bychom měli udělat něco úplně nového. Baví nás společné hraní, ale jeho součástí je od počátku touha hledat nový zvuk. Ano, někteří lidé tvrdí, že hrajeme pořád to samé, jiní ale naopak říkají, že se proměňujeme. Nemohu mluvit za publikum, ale vím, že nás koncerty pořád baví a že se snažíme do své hudby integrovat nové vlivy.

attwenger_2Hráváte i v exotických destinacích. Koncertovali jste v Malajsii, na Sibiři, v Pákistánu. Ovlivňuje vás i hudba těchto oblastí?
Ano. Před dvěma měsíci jsme například měli malé turné v Barmě. Tyto cesty jsou pro nás opravdu zajímavé. Dostáváme se tam totiž do jiných situací, než jsme zvyklí, a i publikum na nás reaguje jinak než v Evropě. Vůbec třeba nerozumí tomu, co zpíváme. Základní otázka pak zní: Kde přesně je ukryto poselství, když lidé nerozumějí jazyku? Co se nám daří těmto lidem předat? Samozřejmě, že se na těchto cestách setkáváme i s novou hudbou, kterou jsme nikdy předtím neslyšeli, a to nás pak ovlivňuje. Snažíme se tedy cestovat s otevřenýma ušima, pozorně sledujeme, jak zní současná hudba ve světě, a to se pak nějakým způsobem odráží v naší tvorbě.

Máte v Rakousku nějaké spřízněné kapely, které by k tradici přistupovaly podobně jako vy?
V Rakousku a také v Bavorsku existují i další kapely, které lidovou hudbu zpracovávají novým způsobem. Ale pro mne je těžké říct vám nějaké konkrétní jméno, za které bych se zaručil. Myslím si, že jsme v tom, co děláme, jedineční. To, jak s písněmi pracujeme my, asi nemá na scéně obdobu.

Co tedy pro vás osobně – po 26 letech hraní jako Attwenger – znamená rakouská lidová hudba?
Jak už jsem naznačil, lidová hudba v Rakousku funguje ve velmi konzervativním prostředí a není tam zřejmá snaha o nějaký vývoj. Stále se opakuje tentýž styl, totéž myšlení. Já v lidové hudbě hledám revoluční potenciál. Nesleduji tedy folklorní scénu, ale domnívám se, že funguje beze změn jako kdykoli dříve.

foto: Gerald von Foris

Přidat komentář