KOVÁCS LINDA: Recycle

Účinkovala na několika albech souborů Panchan, Transform Quintet, Egy Kiss Erzsi Zene nebo Equinox, ale pod vlastním jménem vydala Linda Kovács (s kvartetem) pouze Teach Me Silence (2009 BBP), což je vzhledem k jejím kvalitám až neuvěřitelné. Je tudíž navýsost chvályhodné, že nyní Ján Sudzina vydal na (slovenské) Hevhetii její opus Recycle, nahraný 5. února 2015 v budapešťském BMC Opus Jazz klubu. S nonšalancí propojených sedm „recyklací“, střídající vlastní a převzaté kompozice, je přímo příkladem, jak sesnoubit působivě navodivý vokál s efekt(iv)ním doprovodem absolutně sehrané a pohrávavé dvojice kytaristy Mártona Fenyvesiho a perkusisty Andráse Dése. Hned od počátku se albem šíří náruživé kruhy, podzimkově vylaďované a rozvíravě obtočivé. Vokál je střídavě zdáli vynořovaný, syrově vemlouvavý, až věštecky zabíravý, obhalovaný i odhalovaný, pokušitelský, vášnivě vypjatý, chvátavě uchvacující, naznačivě přizahalený, roztodivně roztřásněný, prostě každé téma, ať vlastní či přejaté, je poněkud odlišně vyprecizováno, přičemž přejaté skladby (Kurt Cobain, Ray Henderson, Don Raye) si zpěvačka dokáže naplno i nenaplno dopřivlastnit, zapůsobit mesaliancí důrazu a naznačování, přičemž doprovodná dvojice k tomu přidává věrohodnou atmosféru, zmnožovanou efekty, zamezujícími sklouznutí do „normálu“, kytara probleskuje a dokresluje vokál, bicí jej oskakují a uzemňují (rytmika si oktrojovala Kernův příspěvek jako bezezpěvný). Osmnáctiminutový závěr probíhá se všemi náležitostmi, žánrově se proměňuje od poloskatování, hopsání, swingování, náhalnění po opentlovávané pohrávání, přičemž jsou tu pasáže, kdy se vokalistka vydává všanc a váží každé slovo, včetně nečekané šestiminutové pauzy před zakončením. Shrnutí: slovo recyklace může vyjadřovat několik možností; pro toto album platí, že lze „něco“ využívat znovu pro rozdílné záměry. Myslím, že posluchači toto album „zrecyklují“ v hojné míře. Vyplatí se to.

Hevhetia, 2017, 49:45

Přidat komentář