75 DOLLAR BILL: I Was Real

Newyorské duo vyslyšelo rčení, že co nás nenapadne, čeká na další příležitost, takže raději na nic nečekalo a chopilo se jí samo. Kytarista Che Chen a perkusista Rick Brown se rozhodli originálně operovat na rozhraní mezi pouštním blues, drone, psychedelií, postrockem, kosmickým jazzem a indickými ragami s pocitem, že čím jsou starší, tím víc touží potom, aby pro ně byla hudba záhadou. Nebo příležitostí pustit fantazii z otěží. Líp na to jít nemohli…

 

Stěžejní osobnosti newyorské experimentální scény pocházejí z rozdílných hudebních prostředí. Prošli mnoha významnými skupinami a setkali se v roce 2012, kdy se Che Chen s kořeny na Taiwanu vrátil z intenzivního kursu v mauretánské poušti, kde studoval hru na kytaru u Jeicha Ould Chighalyho, manžela zpěvačky Noury Mint Seymali. „Na naši hudbu to mělo obrovský dopad. Che přijel s naprosto převráceným smyslem pro kytarovou hru a veselými příběhy vesnických dětí, které se na něho dívali jako na idiota, zatímco on se snažil proniknout do složitých mauretánských modů. Nikdy nenabyl přesvědčení, že se mu to podařilo, ale bylo jasné, že se před ním otevřel zcela nový hudební svět,“ přiblížil budoucí referenční body hudby dvojice Brown. Sám, pokud jde o hru a druh nástrojů, typický alchymista, kterému nezáleží na tom, jestli buší do osobně vyladěné bedny z překližky nalezené na ulici nebo řinčí s čímkoliv, co mu přijde do ruky. Každopádně předvádí neuvěřitelné groovy. Třetí album zastihuje 75 Dollar Bill v nové pozici: během čtyř let nahrávání se vrátili ke starým skladbám, doplnili je novými a především do studia postupně pozvali osm excelentních muzikantů nejrůznějších žánrů. Chen střídá šestistrunnou elektrickou kytaru s dvanáctistrunnou, v obou případech speciálně upravené. Vyžívá se v mikrotonálních melodiích a minimalistických figurách, kdy se několikrát vrací k tématu, který v mezihrách rozvíjí – tak jak se naučil v Mauretánii.

 

Glitterbeat, 2019, 68:24

 

 

 

 

Přidat komentář