Adasiewicz / Erb / Roebke: More Dreams Less Sleep

ada1sSaxofonista Christoph Erb (se sopránkou a tenorem) pokračuje v sérii Exchange svých Veto Records v rozuzlování improvizátorských spojitostí mezi Chicagem a Lucernem. V totožném trojspřeží jako na Yuria’s Dream

z roku 2013 – tudíž s vibrafonistou Jasonem Adasiewiczem a basistou Jasonem Roebkem – zkontaminoval na CD More Dreams Less Sleep dvě živé a tři studiové nahrávky z Chicaga (2015), aby opětovně prokázal erbovní cejch svých mírumilovných provokací. Těch nemá za sebou málo; stačí připomenout jeho hrátky s Fredem Lonbergem-Holmem, Jimem Bakerem nebo Michaelem Zerangem. Ale o to mu právě jde: prokázat schopnost nezvyklých reakcí na partnery, kteří ho dokážou inspirovat. A právě Adasiewicz (kromě jiného člen tria Sun Rooms a kvinteta Rolldown, kde najdeme i Roebka) se svojí lyrizující agresivitou poskytuje příležitost k nevšedním spojitostem. Všech pět nahrávek kombinuje vzájemnou spojitost i rozdílnost. Jakmile Erb „zaťuká“ saxem na uvítanou, rozjede se vivid v ladu a skladu s laskavou mírumilovností, pokojný vibrafon s podněcující basou (včetně chlácholivého smyčce) dávají příležitost saxu, který se rozmluví, rozžvaní a zaprotáhlovaně zakochá. Andělsky zvonivostní vibrafon mu dá zapravdu. Obdobně i nepodobně vynořivě probíhají i další eskapády: tu s vřídelní bizarností, rozjíždivě vehiklující, tu s rozdychtěnou těkavostí, šizuňkově zašmodrchávanou, vzývavou i vyzývavou, jindy rozebíravě rozkotávanou či popojíždivě čečetkující. Nástroje jsou ve vzájemném souladu, doplňují se, překrývají i dokrývají, vyvolávají vrtkavě nalétavou i tetelivě vzlétavou atmosféru. Vibrafon přitom je chvílemi pohodově pohodlný, chvílemi šolíchavě klekánicový, pak zase perkusivně podkolesňující, až podmlacující, nebo naopak prozvonivě uvelebivý. Střídavé saxy zase nabídnou polonářkovou vřetenovost, Erb se občas rozprčí a rozfrčí, nezdrží se, aby si nezatrojčil a nerozpumrlíkoval se, ale to jsou spíše mžiky jednotlivých střemhlavůstek, většinou nabízí vzdyšně prodyšné pápěří tónů, zádržněné, popojíždivostní, hrčivě vyvrbované. Basa má určitou úspornou rozsochanost, ale Roebke si na ni i zabubnuje, posouvá děj, avšak neposunčí, prostřídává odliv a příliv proudnicově ad libitum. A když si všichni zapodivínstvují, zadráždí (i se špetkou kýžené humornosti), zaroztodivní, dobřeskní se sebevědomou napřímeností, plnou náležitého vycinkávání a vyčiňování, až do závěru. Nepřeháním, když povím, že se nám svými výkony vryjí do paměti.

Veto Records, 2016, 51:08

Přidat komentář