Swans: The Seer
Když v roce 2010 obnovil Michael Gira po třinácti letech Swans, jen málokoho asi napadlo, že nejde o krátkodobé vzkříšení legendy. Letos však reinkarnovaná kapela přinesla už druhou desku, kterou na podzim také představila na koncertě v pražském Lucerna Music Baru. Naživo ukázali, že se Gira stále touží utápět v mohutných přívalech zvukových stěn, i když oproti vystoupení v Ostravě bylo zřetelné, že více uplatňuje i vznosnější a průzračnější polohy typické pro jeho kapelu Angels Of Light. To bylo patrné v úvodním To Be Kind, kde pracoval s vrstvami vysokých tónů a dróny, i v živém podání Avataru.
Tuto proměnu dokládá i dvojalbum, byť se Gira od jeho vydání posunul dál. Přestože deska vyšla v roce 2012, Swans hráli v Lucerně nové skladby, které ještě nevyšly (kromě To Be Kind ještě Nathalie a She Loves Us). I na albu se objevuje hodně skladeb postavených na vysokých tónech a drónech, i když v jeho jádru je půlhodinová titulní apokalyptická skladba. Ta sice začíná dudami a drnčením cimbálu nad perkusemi, pak se ale přidají bicí a vše postupně graduje v mohutné stěně podpořené ještě dechy a kovovým cellem. Nakonec vyústí v pomalé bolestné rány jako na klasických albech Greed a Holy Money, tentokrát ovšem tvořené nejen údery bubnu, ale i akordem kytar. Mezi údery se ozývají ještě trubkové zvony a později se přidají bicí v neúprosném rytmu, než jej vystřídá bolestný tón foukací harmoniky. Až v závěru dojde na uvolnění ve zpívané pasáži.
Nekompromisní je i závěrečný třiadvacetiminutový The Apostate začínající houkáním kytary, k níž se přidávají další nástroje, až vytvoří mohutnou zvukovou stěnu, která přejde opět v neúprosný rytmus zatloukání hřebů. Skladba jím ale nekončí, rozjede se rytmická pasáž s melodií trubkových zvonů a zpěvem, kterou zakončí kvikající orientální melodie, aby vše vyvrcholilo kanonádou bicích.
Další skladby už tolik brutální nejsou. Úvodní Lunacy začíná drnčením strunných nástrojů, které vystřídá sílící sbor opakující název písně, k němuž v gradaci přidávají další nástroje. Na závěr ale zní už jen hlasy nad motivem akustické kytary a tóny smyčců. Gotický zvuk alba The Burning World připomene i křehký Warrior, jemuž dominuje ženský vokál. Ne však Jarboe, ale Karen O.
Odlehčení přináší i Avatar s výrazným rytmem bubnů a melodií trubkových zvonů, byť kapela v prostřední části na chvíli přitvrdí. A Piece Of The Sky začínající praskáním ohně ukazuje, jak důležité jsou pro Giru dróny, dlouhé tóny a sbory, které vytvářejí členové spřízněných Akron/ Family spolu s Jarboe. Pak se k nim přidá cello a z tříště drnčení mandolín a cimbálu se vylíhne lehounká, překvapivě melodická píseň s folkovým nádechem. Pominout nelze ani kratičkou skladbu The Wolf, kterou zpívá Gira chvějivým hlasem. Pomáhá oddělit The Seer od rytmického Mother Of The World.
Koncertní DVD, které doplňuje dvojité CD, není zbytečným bonusem, protože přibližuje, jak znějí Swans naživo. Na koncertech nemají možnost využívat v aranžmá tolika nástrojů a jejich sound je méně bohatý, o to však sevřenější.
The Seer ukazuje, že návrat Swans byl logický. Gira je plný nápadů, které může realizovat jen s naprosto nekompromisní kapelou, jež dokáže vytvářet totální hudbu postavenou na neuvěřitelně mohutném navrstveném zvuku. Přestože skupina vznikla už před třiceti lety, i v současnosti pomáhá posouvat hudební hranice.
Young God Records , 2012, CD 64:17+ 55:03 a DVD 110:22