Alva Noto: Xerrox vol. 3

alvaKonstantní rukopis minimal elektronika Alva Noto má čím dál variabilnější vyznění. Po spolupráci s Blixou Bargeldem jako ANBB si Carsten Nicolai v poslední době vyzkoušel další, více do popu směřující spolupráci s Olafem Benderem (Byetone) pod hlavičkou projektu Diamond Version. Zde dvojice ke spolupráci zlákala dokonce label Mute a jako jednoho z hostujících zpěváků Neila Tennanta z Pet Shop Boys! Sólová deska Alva Noto po třech letech ticha přináší další velké překvapení. Předchozí dvojice desek Xerrox série totiž celkem věrně přepisovala data z denního tisku či grafických listů do rytmických vzorců. Byla plná odlidštěného, chladného, perkusivního experimentování, ne nepodobného snažení Ryoji Ikedy. Třetí díl Xerrox série už od prvních tónů míří do zcela jiného hájemství. Aby ne, když jako hlavní inspirační zdroj přichází na řadu vzpomínky na dětství. Pocity z filmů, které Carstena v sedmdesátých letech výrazným způsobem ovlivnily včetně Tarkovského Solaris (tomu se dříve věnoval, ovšem v mnohem odlidštěnějším provedení) náhle dávají nahlédnout do Nikolaiova nitra. Myšlenka dříve doslova absurdní! Vpravdě intimní deska dává posluchači skrze výrazně atmosférické vyznění ambientních skladeb zcela jinou paletu nálad, než jsme měli doposavad možnost od Alva Noto přijímat. Pryč jsou veškeré glitchové rytmy a většina digitálních ruchů. Na řadu přichází dlouhé melodické plochy, rozvážné melodické vyhrávky, prostě místo odlidštěných pokusů z minulosti přichází na řadu něžný autor, který náhle nepracuje s čísly, ale s čistými emocemi. Ba co víc, dává si záležet, aby tato změna byla co nejmarkantnější, ne nepodobná například práci Michaela Stearnse pro film Baraka. Jakési nahlédnutí do vnitřních vesmírů dříve odtažitého hudebníka překvapilo i samotného skladatele. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se budou ubírat poslední dva plánované díly Xerrox série.

Raster-Noton, 2015, 56:33

Přidat komentář