ANDREW CYRILLE: Lebroba

Většinou zdánlivě poklidně znějící hudba, přesto plná jinotajů v náhle se vynořujících zvukových expresích a témbrech, v podání nezvyklého složení bez harmonické opory klavíru či basy; nečekané setkání trumpetisty Wadada Leo Smithe s kytaristou Billem Frisellem v triu bubeníka Andrewa Cyrilla, jehož úsporná hra na bicí nástroje je zcela oddaná osobitému projevu obou melodiků. Andrew Cyrille (1939) je bubenickým bardem především avantgardy „černé“ (Cecil Taylor, Oliver Lake, Anthny Braxton, Leeroy Jenkins), výjimečně i „bílé“ (Charlie Haden & Liberation Jazz Orchestra v roce 1968, s Carlou Bleyovou na turné 1977). Pod vlastním jménem pro ECM v roce 2016 nahrál už album The Declaration Of Musical Independence s basistou Benem Streetem, klávesistou Richardem Teitelbaumem – a s Billem Frisellem.

 

 

Záhadný pojem Lebroba je složenina úvodních slabik rodných míst muzikantů – Brooklyn (Cyrille). Leland (Smith) a Baltimore (Frisell). Leo Smith (1941), vystudovaný etnomuzikolog a významný představitel avantgardy sedmdesátých let, v roce 1993 vstoupil mezi Rastafariány pod jménem Wadada. Díky kritikům Down Beatu a jejich výročnímu oceňování se stal v roce 2017 Jazzovým umělcem roku, vítězem kategorie trumpetistů a vítězem roku se stalo také jeho tematické 2CD album Americaʼs National Parks (Cuneiform, 2016). Dlouhé tóny, „přisprostlý“ zvuk Smithovy trubky, ho přiřazuje do stejného stylového ranku, kam patří jeho o rok mladší druh v evropské avantgardě, letos zemřelý Tomasz Stańko. Smith je prakticky jediným sólujícím hráčem, kytara i bicí ho hlavně sledují, podporují, doplňují. Bill Frisell často do hry vysílá jen pomalu rozkládané tóny akordů, nebo figury skládající se jen z několika tónů. Během skladeb tóny své kytary do sóla trubky jakoby vpouští, či zaznívají jen průletem. Výrazně se „rockověji“ projeví až v kolektivní skladbě TGD. Ze svého country „šálku“ nám něco přilije až v závěrečné Cyrillově melodicky líbezné skladbě Pretty Beauty. Velmi zdařilé album vyzrálých jazzových muzikantů.

 

ECM, 2018, 42:29

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář