Celá generace od sebe dělí významného basistu freejazzové scény Barrea Phillipse (1934) a Györgye Kurtága jr. (1954), klavíristu, skladatele, mága improvizační elektronické hudby. První koncert zahráli pro Radio France v roce 2014. Kurtága upoutala architektura Phillipsových improvizací. Jeho elektronická baterie obsahuje digitální klávesové nástroje Yamaha DX7 IIFD, Korg T3 a syntetizér Roland JD 800, rozšířený o digitální perkuse Roland HandSonic. Phillipsovo hraní na akustický kontrabas je technicky bez problémů, hraje legato i pizzicato, pracuje s nástrojem i perkusně – nemá zábrany z nástroje vydolovat jakékoliv zvuky, včetně drnkotu smyčce na strunách. Svých 12 improvizačních partů pojmenovali tak, aby iniciovali posluchačovu fantazii. U abstraktních projevů se ale předpokládá, že konzument má svobodu si pojmenovat dílo dle vlastní představivosti. Phillipsovo pizzicato zvolna rozezní úvodní Beyond/Mimo – do toho vstupuje drnčivá elektronika. Ve zvukově úsporné The Under Zone/Podzóna zazní zvonkohra a zvuky jakoby preparovaného klavíru, o dozdobujících svistech nemluvě. Phillips nejkompletněji svou fantazii předvede, včetně zřetelnější melodie, v Two By Two/Dvakrát dva. Důrazně perkusní je part Across The Aisle/Přes uličku, kde dostanou struny kontrabasu pěkně zabrat. Podstatou lyrický je Algobench, basovou lamentací zase Chosen Spindle/Zvolené vřeteno se sopránovým zpěvem elektroniky. Jako imprese z přírodního prostředí, i s hmyzím bzukotem, působí Extended Circumstance/Rozšířená okolnost. Neujasněně kutálející se po pláži je zvukový Bunch/Chomáč a podivným „píšťalkovým“ songem Sharpen Your Eyes/Zbystřete oči. Pizzicato basovým sólem, až tradičního vyznění, je Ruptured Air/Vzduchová štěrbina. A industriálně perkusně zní Stand Alone/Samostatně. Úžasné impresionistické improvizační album končí basovým prozpěvováním ve Forest Shouts/Lesní výkřiky, ukončené vysokofrekvenční melodií.