„V hledání neexistující perfektnosti,“ toto (rezignující?) přiznání předeslal polský skladatel a houslista Bartosz Dworak novému albu svého kvarteta Reflection, následujícímu (opět na slovenské Hevhetii) po CD Polished z roku 2015. I když pochybnosti o obdobném půdorysu kompozic přetrvávají a jejich splývavost proplouvá řečištěm se stáložárnou dějetvorností, je třeba doznat, že příklon k plnému záběrování a nepaběrkování oslovuje posluchače s mnohem větší razancí, než tomu bylo minule. Napomáhá tomu nabíjivá čtverozvučnost, ve které Dworakovy housle jsou až rozezpívávavě vlezlé, proluzné i výbojné, byť s jemnocitnou úporností, klavír Piotra Matusika je vždy nápomocný při převzetí děje a zabydlení v něm, basa Jakuba Dworaka boduje s rozvezenou vágností, ale dokáže i sondovat a vhánět ostatní do zabíravosti kompozice, a bicí Szymona Madeje rozviřují dění s prokluzností i rozklenutostí, jsou letmé i vlezlé, občas promleté, většinou rozbušné. Totožnost kompozic bohudík zakrývá sehranost čtveřice, s jakou se bez osmělování vrhá do proudnosti a pokaždé se soustřeďuje seriózně, nicméně s dynamickou lehkostí na zdůraznění jiných šancí. Napomáhá tomu sepjatost basy a bicích s jasně vůdčími houslemi, návnadnými a zavroucnělými, i s ozřejmujícím pianem, před(po)vídavě mluvným. Uznání však patří celé čtveřici včetně bicích, které dovedou zasáhnout v pravou chvíli, aby vyplnily eventuální skladatelské manko. Přitom ani jeden hudebník neusiluje o přeoriginálničení, aby se více zviditelnil, i přes kurážné sólování setrvávají všichni v jednom kolotavém, zrytmizovaném chumlu, přelévavém a slévavém, přesvědčivě zabíravém, tu s přidanou baladičností, onde s nadějeplnou hloubavostí, a tyto (úspěšné) postupy si rádi zopakují. Syntetizované housle v závěrečných skladbách jsou sice zvukově zaplnivější, citelně však postrádají předchozí až dojemnou citlivost. Přesto nad Reflection (od počáteční balancivé pospěšnosti až po konečné záchvatné furore) musím uznat, že Dworakovo kvarteto se stabilizovalo jako konstelace, kterou si vždy se zájmem poslechneme.
Hevhetia, 2018, 55:13