Bazztaarklan: Country Never Dies

t14b7V82sUD9NpfYppwqLS4TFTAomqxpV sestavě břeclavské kapely Bazztaarklan se setkali muzikanti různě staří a různě ostřílení, od nováčků po hráče známé ze sestav Radium. nfo, Hraczki či Hoochie Coochie Bandu. V tiskové zprávě se hlásí ke „country crossoveru, a to speciálně k redneck rapu“. Vše působí na první pohled velmi sympaticky, „správně“ a v našich poměrech relativně neotřele. Možná proto pak samotná hudba trochu zklame očekávání. Nejzajímavěji znějí vstupy foukací harmoniky „Jakoba“, neboli Jakuba Štěpanika. Ze soundu a spíše těžkopádných aranžmá (ač by se starý muzikantský terminus technicus „těžkej zadek“ do redneck rapového slovníku dobře hodil) jinak vykukuje spíše než odlehčenost country crossoveru jen tancovačkový bigbít, spojený s umírněným rapováním. Texty nejsou ani náhodou banální nebo neohrabané, kdepak. Ale pohrávají si pouze s tématy mnohokrát zpracovanými. Byť popis blízkého setkání s vlastním středním věkem (Zrcadlo či Kolikrát) působí velmi důvěryhodně a leckdo si bohužel hned vybaví holky přesně takové, jako tu vykreslenou v písni Miss Village, archetypálním smutném příběhu místní krásky, „ztracené v záři města“ po „své první dávce“. AF***ta, jeden z nejvydařenějších kousků alba, jde hluboko na dřeň.
Výhrady ale nemají vyznívat jako vyloženě negativní kritika. Zbytečné srovnávání by možná odpadlo, pokud by Bazztaarklan nepublikovali matoucí „programové prohlášení“ o redneck rapu, pod kterým se prostě hned vybaví Mini Thin, Moonshine Bandits nebo spolupráce Brada Paisleyho s LL Cool J – záležitosti poněkud jiného kalibru. Kapela si zakládá především na koncertní sehranosti a atmosféře. „Naše síla je v živém hraní a tam vůbec nezáleží na tom, jestli někdo používá popový rejstřík či bluesový stupnice. I přes rozdílný věk členů naší party nám to na pódiu funguje fantasticky,“ uvádějí v tiskové zprávě a není důvod tomu nevěřit. Naživo se „povědomost“ melodií i textů stává výhodou, vytýkané poprockové klišé se mění v klad. Zvláště na lokální scéně, kde příznivci a známí kapely vědí, „o čem a o kom konkrétním to všechno je“. Přičemž slovo lokální vůbec nemyslím hanlivě, naopak. Muzika žijící v kontaktu s okolím bývá opravdová.

 Pavian Records/Indies Scope, 2016, 51:54

Přidat komentář