BENOÎT PIOULARD: Sylva

Tenhle chlapík mate hned několika způsoby najednou. Zaprvé se nejedná o žádného Francouze ani Kanaďana z frankofonního východu, ale o Američana, který má v dokladech jméno Thomas Meluch. Zadruhé je jeho tvorba v médiích často prezentována melancholickými písničkami na pomezí rocku a folku, přitom jeho rukopis se rozkládá na mnohem rozsáhlejším území. To jasně charakterizuje i čerstvé album Sylva, jehož plíživě ambientní nálada otvíráku Deseret není pouze vstupním efektem desky. Thomas v posledních letech doslova přetéká autorským materiálem. To ho donutilo v letošním roce opustit stálé zaměstnání a vydat se na cesty.

 

Alespoň část putování proběhlo ve státu Montana, na Havaji a v rodném Michiganu. Zde všude držel Meluch v ruce nahrávací zařízení a střádal hromadu field recordings. Ty se staly základem Sylva, první kolekce, která vychází na berlínském labelu Morr Music. Místa, odkud byly nahrávky pořízeny, rozčlenily výsledný materiál do čtyř kapitol. Jedná se o spíše pocitové dělení, protože snivá atmosféra prochází jako nit celou kolekcí. Není divu, že i promo materiály přichází s přirovnáním k hudbě Briana Ena. Na rozdíl od něho je ale celá deska jasně postavena na kytarových zvucích, které různě manipulovány a procesovány jasně přiznávají dlouholetou spojitost Benoît Pioulard s labelem Kranky. Thomas ale nestaví z kytarových tónů různě řasené stěny, ale proplétá kytarové tóny s polními nahrávky do tichých, ambientních, ale stále se měnících tvarů. Vítanou výjimkou jsou pak dva zpívané, výrazně písničkové tracky KeepMeristem, kdy druhý je vzpomínkou na Meluchova bratra, který zemřel před dvěma roky. Nedílnou součástí kolekce je také kniha polaroidových fotografií, které na cestách autor nabral. Dohromady předkládá autor asi nejkomplexnější mozaiku nápadů a nálad rovnoměrně rozprostřenou mezi hudbu a obrazový materiál.

 

Morr Music, 2019, 44:50

 

 

 

 

 

Přidat komentář