BETULA PENDULA: Cesta

I přesto, že valmezská kapela Betula Pendula od roku 2000 nefunguje, není na domácí scéně pokračovatel, který by na její odkaz navázal.

 

Reedice první kazety, kterou si kapela natočila sama doma v roce 1988, ukazuje, jak se Jan Šoltis se svými spoluhráči osvobozoval od rockové minulosti a pomalu směřoval k nadžánrově meditativní podobě, tak jak ji známe z alb vydaných po Sametové revoluci. Zatímco začátek dema čtveřice (základní duo, zpěváka, skladatele a multiinstrumentalistu Jana Šoltise a klávesistu Vladimíra Kudělku ještě doplňovali kytarista František Nejedlý a houslista Dalibor Pyš) z roku 1988 ještě hlasitě burácí, texty od dvorní autorky Hany Kocourkové už plují kdesi nad oblaky. V lyrice už bylo vše od začátku na svém místě. Čtveřici skladeb Teoréma, Tygr, CestaNávrat najdeme na albu v podobě, jak vyšly na třetím EP série Rock Debut vydavatelství Panton. Kvalitní remaster ale mezi dříve vydanými skladbami oficiální cestou a kazetovými pokusy nedělá rozdíly. V rockovější první části kolekce ještě čtveřice zcela zřetelně pokukovala po tehdejší psychedelické avantgardě (The Legendary Pink Dots, The Residents či Tuxedomoon). Vůbec kombinace automatického bubeníka, houslí a elektrické kytary předkládá ve skladbách i dnes nechtěně přesný obraz mrazení z neustálé obavy ze spuštění „studené války“, v ČSSR pak komunismu v částečném stádiu rozkladu. Teprve v druhé polovině stopáže alba elektrickou kytaru vytlačuje její akustická sestra, elektronika mizí, skladby se stávají čím dál monotónnějšími a tiššími. Ku prospěchu věci, nutno podotknout. Janotovský duch se vznáší nad písničkami, nikdy ale nemůžeme kapelu nařknout z opisování. Na to byla čtveřice příliš svá, a to jak po hudební, tak především po textové stránce. Zde stačí jen připomenout, že vedle Hančiných textů si kapela už v roce 1988 vypomáhala básněmi Williama Blakea, Konstantina Dmitrijeviče Balmonta nebo Lao-c‘. Betula Pendula byla prvním tělesem z tehdy bující mladé scény Valašského Meziříčí, kterému bylo umožněno prezentovat se široké veřejnosti. Teprve po nich na scénu vtrhl Ciment nebo Mňága a Žďorp. Hledání Betuly Penduly, tak jak nám ho překládá album Cesta, je zajímavé dobrodružství, které si užijí především fanoušci kapely. Ovšem i milovníci domácího hudebního kvasu konce osmdesátých a začátku devadesátých let bez rozdílu si přijdou na své.

Galén, 2017, 53:31

Přidat komentář