BraAgas: O ptácích a rybách

 BraAgas vždy dokázaly kumštýřsky i chytlavě zpracovat materiál vzdálený geograficky i v čase. S překvapivě dobrým vkusem zvládaly dokonce i pseudostředověké „hradní holírny“. Není důvod, proč by stejně zajímavě, současně a nevšedně nezpracovaly – nebo vlastně nezpracovali, vždyť už nějakou dobu nejde o kapelu čistě dámskou – také folklór domácí. Ony vzdálené inspirace, publikem BraAgas oblíbené, přitom samozřejmě pronikly i do aranžmá českých a moravských lidovek. Jako markantní příklad poslouží třeba rytmické pojetí i melodika úprav písní Ulianka nebo Brodil Janík koně. Nemluvě o funkčním využití „cizáckých“ inštrumentů jako švédská nyckelharpa nebo blízkovýchodní darbuka.

Dalším zásadním kladem alba je dramaturgie. Nemám na mysli milé hračičkovství s motivem ptáků a ryb. Tedy s podmínkou zařazení písní na album, aby v textu každé z nich hráli roli svědků lidských osudů a činů buď ptáci, nebo ryby. Ale sympatický fakt, že ačkoliv muzikanti mohli snadno a populisticky vybrat lidovky notoricky známé a tudíž všelidově vděčné, dobře vyměřená oka sítě BraAgas vyselektovala naopak především motivy málo známé nebo aspoň neoposlouchané. Jistě, V čirém poli stojí zámek popularizoval třeba Jaroslav Hutka, Husičky u popového publika proslavila výborná Dusilenka s Čechomorem atd. Ovšem většinu výchozího materiálu (Krchov, Kovářka) poznají asi jen zkušení folkloristé.

Jak tomu u lidových balad bývá, převládá nálada patřičně pochmurná. Pokud neteče krev proudem v morytátech, někdo se utopí nebo aspoň k smrti souží. Poučné hlavně pro děti. Album přitom působí příjemně pestře jak různorodým pěveckým pojetím, tak instrumentací, ke které přispěla řada hostů. Nápadně pomáhají třeba rámové bubny v Praze žijícího Američana Hearna Gadboise, který má v životopise spolupráci s Meredith Monk i Patti Smith, u nás třeba s Vladimírem Václavkem. Zkrátka, BraAgas se zase chvályhodně posunul(y)i jinam a obstojí i z ptačí a rybí perspektivy.

 

Indies Scope, 2018, 39:52

Přidat komentář