Název osmičlenné úderky z Košic Cha Bud! pochází z romštiny a souvisí s jídlem, stejně jako titul debutového alba Nice To Eat You. Menu, které kapela na ploše více než jedné hodiny nabízí, je vydatné, energické, ale ne nejpestřejší možné. I když by kombinace osmi nástrojů mohla nahrávat větší variabilitě stylů, Cha Bud se suverénně drží propracované hry na pomezí moderního (nikoli však experimentálního) jazzu, funku a tanečního popu. Většina písní má svižné tempo, lehké zvolnění v jediné zpívané písni My Intention je spíše výjimkou.
Na obalu alba jsou jako první dva členové skupiny uvedeni bubeník Viktor Balog a klávesista Matej Lazár. A je pravda, že právě rytmické vzorce v kombinaci se zvukem syntezátorů jsou pro celkový sound kapely určující – viz například postupně se rozvíjející skladbu Lulalu nebo pohodovou This Is Cha Bud! s funkovou basou, třetím klíčovým nástrojem alba. Mimochodem je zajímavé, že tříčlenná dechová sekce na mnoha místech alba hraje spíše roli koření a posiluje rytmickou sekci, zatímco hlavní melodické party ponechává klávesám (New May). Naprosto plnohodnotně se pak všech osm členů kapely představí až v závěrečné skladbě Jah Is A Lion, která se svým výrazným groovem tvoří jakousi syntézu všeho, co nám Cha Bud! nabídli předtím.
Skupina, která v roce 2014 uspěla v soutěži Nové tváře slovenského jazzu a zabodovala také na Bratislavských jazzových dnech, nabízí jiný pohled na jazz než například interpreti z naší stáje Animal Music nebo ještě avantgardnější chráněnci košické Hevhetie. Jejich hudba je posluchačsky přístupná, v dobrém slova smyslu taneční a přitom si zachovává vysokou interpretační laťku a smysl pro kolektivní hru. Výborným bonusem je skvělý zvuk ze studia Sono (Milan Cimfe) a následný mix a mastering Ecsona Waldese. Výsledkem je album, které pravověrné jazzmany možná nenadchne, ale leckomu snad k jazzu pootevře vrátka.
Vlastní náklad, 2017, 63:57