Charles Lloyd & The Marvels: Tone Poem

Blue Note, 2021, 70:05

Lloydova novinka je třetí nahrávkou od roku 2015, v níž pianistu Geralda Claytona nahradilo „zázračné“ strunné duo The Marvels – kytarista Bill Frisell a steelkytarista Greg Leisz, Frisellův spoluhráč z půltuctu alb od roku 1999. Lloydova hudba je propojena s historií jazzu, také s tradicí hudební Ameriky a přirozenou ozvěnou country ve Frisellově hře. Na albech této party se proto vyskytuje autorsky různorodý materiál; například Monkovy skladby se v Lloydově repertoáru objevují po celou jeho kariéru – zde Monkʼs Mood. Zdařil se neotřelý úvod CD se dvěma slavným skladbami Ornetta Colemana z roku 1959, naznačujícími tehdy cestu k nekompromisnímu free jazzu. PeaceRamblinʼ zazní v syntéze Colemanovy hudby, Lloydovy spirituality a kytarového country&westernového podmalování. K Lloydovu nápadu patří zařazení skladby Lady Gabor od jeho prvního kytaristy z první půlky šedesátých let, Gábora Szabó. Ignacio Jacinto Villa Fernández byl černošský Kubánec, pianista a písňový skladatel a na albu zní jeho jímavá balada Ay Amor (live), se silnou mexickou zpěvností.

Ve flétnových skladbách, vlastní Dismal Swamp a zmíněné Lady Gabor, s Frisellovým přispěním, jako by se rozpomněl na éru svého kvarteta s Keithem Jarrettem, v níž fascinoval rockové publikum, také na spolupráci s Beach Boys nebo jednorázovou účast na LP Canned Heat či The Doors v době svého „exilu“ na Big Sur v sedmdesátých letech. Z převzatých skladeb je ještě třeba zmínit folkově tklivé Anthem Leonarda Cohena, s hlasitějším projevením se dua The Marvels a zpěvem Lloydova tenorsaxofonu; melodická spřízněnost s Ay Amor je zřejmá.

Charles Lloyd album obdařil dvěma skladbami – titulní Tone Poem, silně odkazující na časy Forest Flower, v níž se důrazně projeví i The Marvels, a už od konce století často hranou Prayer se saxofonovou a kontrabasovou lamentací. Úžasný Lloydův anticovidový pozdrav ze Santa Barbary, Los Angeles a Madridu! V březnu mu bylo třiaosmdesát let.

 

Přidat komentář