Compost Records – hnojivo tanečního pařníku

Když se řekne Německo a elektronická hudba, první asociace většinou přinesou na mysl robotické vize Kraftwerk, případně tupé elektronické mlátičky, které zaplevelily i český éter v devadesátých letech. Německo v hudební sféře je často země, která nic nového nevymýšlí, naopak přebírá řadu impulzů odjinud a standardizovaně je upravuje pro domácího posluchače. Mnichovský label Compost Records je výjimka potvrzující pravidlo, čelně nabourávající zažitý stereotyp svojí taneční hudbou, která je infikována plnými hrstmi jazzu, funku, soulu nebo rhythm & blues. Na podzim letošního roku slaví dvacet let svého fungování.
compost_recordsZahrádkami zaplevelené Česko má kompost pouze za bioodpadní koutek v rohu zahrady. Ještě ve středověku byl ovšem brán za něco mystického. Toto slovo bylo synonymem „magické věci“ nebo něčeho „podezřelého“. Lidé dlouhou dobu nemohli pochopit, že listy, kukuřičný šrot a další odpad může důsledkem chemické interakce (skrze plyn shnilých fermentovaných přírodních materiálů) nečekaně explodovat. Dnes jednoduše vysvětlitelný chemický jev byl dříve záhadou přisuzovanou čarodějnictví. Samotné slovo „compost“ je složeno ze dvou slabik: „com“ a „post“. Obě slabiky mají řadu významů i v dnešní době. Tak například „Com“ je slabika latinského původu a znamená „spolu“, „vedoucí k“ nebo „s“. Moderní doba vymyslela pro „com“ řadu nových významů: „computer“, „komunikace“, „kompozice“, „komplexnost“, „kompatibilita“… I druhá slabika „post“ má svůj původ v latině a znamená v podstatě „po“. K dispozici je velké množství slov, která obsahují slabiku „post“, jako „postmoderní“, „postmortem“, „postpond“, „postulát“ a hromada dalších, často velmi moderních slov a významů. Slovo „kompost“ je mezinárodní. Má stejný význam a téměř stejný pravopis v mnoha jazycích (angličtina, francouzština, němčina), k nimž patří i naše čeština. Proč tenhle vhled do původu názvu labelu? Protože když Michael Reinboth v roce 1994 vydavatelství Compost Records zakládal, mnoho z těchto významů mu konvenovalo s hudebním a ideovým backgroundem umělců, které chtěl světu skrze něj představit.
Zaměřme se na postavu samotného pana zakladatele. Michael Reinboth už měl v roce založení labelu za sebou bohatou kariéru hudebního skladatele, DJe, publicisty, organizátora koncertů a parties, promotéra, talent skauta, vydavatele magazínu Elaste (na počátku 80. let přestavoval pro Němce obdobu britského The Face), fotbalového fanouška a v neposlední řadě vášnivého hudebního sběratele (v jeho domě najdete více než 80 000 vinylových koláčů a 15 000 cédéček). Byl to právě Michael, který na začátku 80. let sestavil první hiphopový sampler pro německý trh nazvaný Krauts With Attitude. Postupný přerod z urban a new wave propagátora k funky a jazzovému milovníkovi se dá označit za přirozený vývoj. Jeho DJská selekce v tomto duchu si získala brzy řadu fanoušků. Poté, co opadla první acidhouseová vlna, našel si podobně infikované spojence především na britských ostrovech, jako například Gillese Petersona, Normana Jaye, dvojici Coldcut nebo Jamese Lavella. Ti se mimochodem postupně vystřídali v pozici speciálních hostů jeho klubové noci Into Something fungující dodnes. Když už jsme u toho, pravidelná párty byla v průběhu let opakovaně vyhlášena za jednu z nejkvalitnějších klubových nocí v Evropě.
Byl to právě Michael Reinboth, který přesně před dvaceti lety vydal pod hlavičkou Compost Records dvanáctipalcový singl projektu A Forest Mighty Black Fresh In My Mind a odstartoval tím veleúspěšnou kariéru vydavatelství. Už tento první vinylový maxisingl zaujal širší veřejnost. Ano, propagaci pomohli i výše zmínění spříznění kamarádi Peterson nebo Lavelle ve svých rozhlasových pořadech, přesto nezvyklá kombinace elektronické taneční hudby, jazzu, lehkých latino odlesků, hip hopu, elektra, techna, soulu nebo houseu, jež mladí umělci na nosičích Compostu předkládali, byla svěžím závanem majícím své epicentrum nečekaně v bavorském Mnichově. Mezinárodní ohlas zpočátku překonal zájem domácích fanoušků, kteří jakoby nemohli uvěřit tomu, že ti se prezentují na taneční scéně něčím unikátním. Rainer Trüby charakterizoval sound labelu takto: „Jazz je na nahrávkách v roli kmotra, elektronická hudba je jako matka a my jsme jejich děti.“ Německý hudební časopis Groove jednoduše hází tvorbu labelu do přihrádky s názvem „Phusion“, jenže odmáznout hudbu zde vydávajících autorů tak jednoduše nejde. Podívejte se jen na první „hvězdy“ vydavatelství. Jazzanova, zpočátku spíše projekt známý svými prvotřídními remixy, je dnes kapela, která se ve své nu- jazzové podobě obejde téměř bez elektroniky. Trüby Trio je vzešlé z tanečního podhoubí, které nikdy na své klubové základy, i přes nánosy jazzu, soulu a world music elementů, nezapomnělo. Za Beanfield stojí sám pan zakladatel ve spolupráci s Janem Krausem a Michaelem Mettkem. Trojice došla ke své downtempové muzice přes lásku k sedmdesátkovému funku, brazilskému jazzu a čistému disku.
Sláva Compost Records rostla postupně ve světě i v naší domovině. Většina hlavních hvězd u nás už zahrála a mohlo by se zdát, že Compost, se svými osmi pobočkami po celém světě v současné době pomalu chřadne. Není to pravda. Michael Reinboth měl sice opakovaně možnost podepsat pod svá křídla řadu zvučných jmen, nikdy se k tomuto kroku neuchýlil. „Nejsou ani zárukou kvality, ani výzvou, která by stála za můj čas,“ uvažuje nahlas šéf labelu. Známý hudební publicista Greil Marcus se znovu vrací ve svém pojednání o fenoménu Compost Records k současné zahrádce. „Kromě rozkladu je kompost místem vzniku hnojiva. Aktivní, vědomý rozklad základních příměsí je prostředkem ke vzniku nové kvality. Tak i hudba umělců z Compostu je nepředvídatelný proces, přinášející nečekané odrůdy, povětšinou plné chuti,“ vysekává Marcus pochvalu. Přesně v tomto duchu sestavuje Reinboth i vyhlášené kompilace labelu Future Sound Of Jazz nebo Glücklich, které jsou sbírkou recyklovaných prvků. Autor bere staré samply a pomocí aktuálních prostředků je transformuje k čerstvému zvuku. Je to jako s genetickým inženýrstvím nebo designem aut, která se objevují právě na obalech řady Glücklich.
Vedle hlavního proudu Compost Records disponuje i výraznými sublabely. JCR neboli Jazzanova Compost Records byl průnik chutí kapely a samotného vydavatelství, které přivedlo na svět mimo jiné výborný debut Švédů Koop nazvaný Waltz For Koop. Compost Black Label je platforma pro tanečněji orientovanou muziku (Christian Prommer, Alex Attias, Patrick Pulsinger, Zwicker a řada dalších), Drumpoet Community je plodnou spoluprací mnichovské centrály se stejnojmenným curyšským kolektivem, které přineslo na svět hudbu řady zajímavých, především švýcarských umělců.
Compost Disco už jasně svým názvem napovídá, co od zde vydávaných hudebníků můžeme čekat, zatímco punkové dítko Angora Steel je zahleděno do temnějších 80. let a přináší hudbu Marka Stewarda, ale i Alec Empire z Atari Teenage Riot. Compost Records je v současné době možná až příliš nenápadnou součástí elektronické nezávislé scény, přesto bez jeho vlivu by dnes taneční scéna rozhodně vypadala jinak. Do dalších dvaceti let přejeme po vydání více než 450 nosičů na hlavním labelu a více než 200 titulech na sublabelech mnoho impulsů ke vzniku hodin nového hutného hudebního „hnojiva“.

Přidat komentář