Crystal Fairy: Crystal Fairy

Honosně se tomu říkává supergroup. Členové Melvins, At The Drive-In, Le Butcherettes a jejich několika dalších vedlejších spolků se sešli v novém projektu. Kořeny, ze kterých vzešla celá vlna grunge, jsou na debutu od prvního tónu jasné, jenže je tu jeden háček: banda stárnoucích maskulinních neotesanců je tentokrát pod taktovkou občas ještě divočejší ženy. Teri Gender Bender je Mexičanka, která umí zaječet a netrpí nedostatkem živočišnosti, ale zároveň hrubým kytarovým riffům dokáže vdechnout i poetickou rovinu. Zajímavější je to hlavně v pomalejších skladbách, které si skvěle pohrávají s náladami, aniž by sklouzly k ucajdaným baladám. Surovost a říznost se tu prolíná s psychedelií, za kterou by se nemuseli stydět ani Hawkwind a vše se valí nezadržitelně vpřed. Občas až animálně primitivně a s punkovou nekomplikovaností, ale opět je tu ten temperamentní a charismatický ženský vokál, který vše vytahuje z průměru. Ve kterém se – proč to neříct – poslední desky Melvins (ze kterých tu je ústřední dvojka King Buzzo a Dale Crover) poněkud utápějí. Temnou hutností zaujme Moth Tongue, v Under Trouble se dá napětí krájet nožem a singl Drugs On The Bus je pak tím, čemu se říkává „sázka na jistotu“. Příjemnou změnou je i použití španělštiny v Secret Agent Rat. Omar Rodriguez-Lopez, tentokrát baskytarista, si jako producent uhlídal syrový zvuk, ale nijak v něm nenechává ztrácet i melodicky zpěvné linky, takže „heavy“ pasáže mají vyváženě i své protipóly. Celé to zní dost odlehčeně, it’s only rock’n’roll, a tak nějak tušíme, že to všichni zúčastnění neberou příliš vážně, ačkoli skladatelsky to není o nic méně zajímavé, než mnohem náročnější hudební projekty. Pokud nedáte dopustit na stárnoucí, ale stále energii neztrácející party typu Mudhoney nebo Dinosaur Jr., pak jste rozhodně na správné adrese. Ne, nebude to deska, kterou byste za deset měsíců našli v top desítce výročních žebříčků, ale je dobře, že takové pořád ještě vznikají.

Ipecac, 40:22

Přidat komentář