DIAMANDA LA BERGE DRAMM: Chimp

Diatribe Records, 2022, 35:37

Holandská hudebnice Diamanda La Berge Dramm se prosadila jako virtuózní houslistka, interpretka klasické a soudobé hudby. Spolupracovala například s Garthem Knoxem, Georgem Friedrichem Haasem, Christianem Wolffem (žák a později spolupracovník Johna Cage), zkrátka s elitou současných skladatelů. Role vrcholné interpretky jí ovšem přestala stačit, když se zakoukala, tedy zaposlouchala, ale i ve smyslu zamilování se, do hudby takové Laurie Anderson. Rozšíření Diamandina záběru o komponování, hlas a slova bylo dokonáno, když se seznámila s britským básníkem Stevenem J Fowlerem. Nejdříve vydala jeho zhudebněné básně na EP Beastings (2019), nyní následuje plnohodnotné album.

„Krom hlasu a nějakého toho Moogu tvoří celou desku houslové zvuky. I pro ty syntezátorové motivy jsem si vysamplovala vlastní nahrávky Bacha a Cage. K tomu jsem natočila shluk houslových hluků, ze kterých jsme se zvukařem Iwenem Legrem vytvořili atmosféru džungle,“ popisuje Diamanda svoje ingredience. V samotných kompozicích volí tu neprvoplánovou písňovou formu s přesvědčivým zpěvem, onde recitaci s hudebním podkresem, jinde zase minimalistické struktury. Vzniklo ucelené, koncepční hudební pásmo, při jehož poslechu se opravdu vynoří příměr ke zmíněné Laurie Anderson. Aniž by šlo o kopírku. Vlastně se jedná jenom o podobný styl vypravěčství, ovšem s tím, že Dramm je více „jen“ vynikající hudebnice a méně performerka než paní Laurie.

Propojení hudby, zvukového prostředí a básní působí sugestivně a obrazně. Navzdory v podstatě minimu využitých prostředků, bez využití rytmiky. Jen díky filigránským změnám dynamiky, zvukových odstínů, citovosti projevu. Koncepce vychází nejen z filozofujících básní, kde ty stěžejní jsou ze sbírky The Great Apes, ale i z provázání výpravné hudební suity. Pokud tenhle „autorský koníček“ nepřestane žádanou interpretku bavit, pravděpodobně z ní vyroste výrazná osobnost hudební avantgardy.

Přidat komentář