DREW MCDOWALL: The Third Helix

U leckterých muzikantů se sólová kariéra rozjetá „na stará kolena“ dala pochopit. Většinou k ní došlo po rozpadu původní kapely, kde člen zastával poměrně výraznou pozici. Drew McDowall se nejvíce proslavil jako dlouholetý spolupracovník elektronických experimentátorů Coil. Po jejich konci působil v dalších projektech jako Captain Sons And Daughters a Compound Eye, druhý dech ale nakonec chytil až přestěhováním do New Yorku a vydáním první sólové desky, ve svých čtyřiapadesáti letech. Ohlasy anglické avantgardní legendy najdeme na všech třech deskách McDowalla, z nichž ta poslední, The Third Helix, přinesla asi nejsuverénnější hudební výpověď.

Hned úvodní Rhizome sice přinese v prvních dvou minutách klasicky industriálně hlukovou melanž, do ní ale náhle vstoupí smyčcové těleso, které následně podpoří rázná perkusivní jednotka. Jasný vrchol sólového snažení autora! Ani zbytek desky ale není k zahození, i když tak silných melodických momentů už se nedočkáme. Drew se na zbytku desky soustředí na vykreslení atmosféry. Následná Tendrils je pomyslnou srážkou Nine Inch Nails s Aphex Twinem, False Memory je hlubokým ponorem do moře tekutých, proměnlivých zvuků, které, stejně jako polovina celé desky, navozuje silně psychedelickou atmosféru. Znovu se dostáváme ke Coil. McDowall vládne uměním navodit horečnatou atmosféru, která má sílu zastavovat čas. Před očima během reprodukce promenují neznámí duchové, neustále procházíme rozsáhlými neznámými komplexy. Na rozdíl od jiných autorů, kteří si neodpustí posluchače šokovat, Drew se žádných takových faulů nedopouští. Samply, které jsou jasně rozpoznatelné, rozpouští přirozeně do hudby, která se nikdy nepřeklopí do čistě relaxačního ambientu, přesto se tohoto žánru dotýkají skrze industriální, avantgardní nebo world music odbočky asi nejčastěji. Pokud bychom měli desku charakterizovat, použili bychom sousloví „komplexní poslechová elektronika“. Nastřádané a prožité životní zkušenosti se na desce projevily tím nejpozitivnějším způsobem.

 

Dais/Melodic, 2018, 35:52

 

 

 

 

Přidat komentář