Echoes Of Swing: Dancing

echoes„Není nic ponižujícího hrát hudbu k tanci,“ říká americká jazzová bubenice, producentka a příležitostná zpěvačka Terri Lyne Carrington. Jazz, dnes často považovaný za intelektuální disciplínu hraničící s artificiální hudbou, z tančíren vzešel a velké procento jazzových standardů pochází z oblasti muzikálů a taneční populární hudby. Před začátkem rock’n’rollové éry jazz a taneční hudba v podstatě splývaly. A tak je v pořádku, že i v době, kdy výkony jazzových interpretů hodnotíme podle skvělých sól, neobvyklých harmonií a odvážných improvizací, vznikají nahrávky připomínající tradici. A nemusí jít jen o Ondřeje Havelku a jeho Melody Makers nebo o vtipné Funny Fellows z Bratislavy, a dokonce nemám na mysli ani módu elektroswingu, která se skutečným swingem nic moc společného nemá.
U německého vydavatelství ACT vyšly v roce 2015 dvě jazzové pocty taneční hudbě. Bylo to jednak album Timeless Suite rakouského akordeonisty Klause Paiera a chorvatské violoncellistky Asji Valcic, které však bylo oslavou klasických tanečních forem – rond či saraband – a inspirovalo se díly Bachovými nebo Stravinského. K představě o raném jazzu coby esenci taneční hudby má mnohem blíže nový titul mezinárodní skupiny Echoes Of Swing. Dva Němci, jeden Američan a jeden Angličan na své novince vzdávají hold charlestonu, ragtimu, foxtrotu, džajvu, avšak i oni vedle meloh dií Scotta Joplina, Glenna Millera nebo Sidneyho Becheta sáhnou i k Bachovi jako praotci, k jehož genialitě se odvolávají současní umělci od jazzu až po elektronickou hudbu.
Echoes Of Swing je kvarteto bez basového nástroje – dva dechy (saxofon, trubka), piano a bicí. Před dvěma lety tito mladí pánové překvapili vtipně koncipovaným albem Blue Pepper, na které sesbírali nejrůznější klasické písně s modrou barvou v názvu (Blue Moon, Blue River apod.). Díky hráčským schopnostem kvarteta vše drželo pohromadě a totéž lze říct i o novince. Na ní však vedle klasických kousků (Joplinův Ragtime Dance, Millerova Moonlight Serenade nebo standard Dancing On The Ceiling) najdeme i několik autorských kousků členů kapely. A hned úvodní Hipsters Hop saxofonisty Chrise Hopkinse je důstojným navozením tématu, které kvarteto následně rozvíjí ve stylu od Bacha po… brazilského autora Pixinguinhu. K léty prověřeným tanečním melodiím skupina Echoes Of Swing přistupuje s úctou, ale nesnaží se je slepě kopírovat. Naopak, občas si dovolí přidat fórek rytmický (roli bubeníka Olivera Mewese zvlášť oceňuji), melodický nebo harmonický. Sekvence tónů B-A-C-H v úpravě Bachovy Gavotty je jedním z nich, o dalších si zájemce přečte v bookletu a pochopitelně je může sám při poslechu odhalovat. Jazz na albu Dancing má sloužit mimo jiné k pobavení (CD je součástí edice Good Time Jazz), ale rozhodně nejde o žádnou primitivní hudbu na první signální. Jinými slovy – na hudbě k tanci není nic ponižujícího.

ACT, 2015, 61:36

Přidat komentář