Edmar Castañeda & Grégoire Maret

Praha, Novoměstská radnice, 23. 3. 2022

Zvuková kombinace harfy a „ústní harfy“ je nejen zvukově zajímavá, ale také naprosto plnohodnotná s představami o komplexním aranžmá „obvyklých comb“. Pánové to v Praze ukázali hned v úvodní části koncertu třeba skladbou Jaco, věnovanou baskytarové legendě Pastoriovi. Castañeda hrnul na basových strunách harfy tak hybné a přitom vynalézavé groovy, že by si i samotný Pastorius musel potěšeně podupávat do rytmu. Zároveň zdánlivě mimoděk vyplňoval harmonický prostor a odrážel se k sólům i melodické souhře s Maretovou harmonikou.

Chromatická „foukačka“, navíc v podání švýcarského maestra Mareta, jako by neměla oproti zdánlivě sofistikovanějším dechovým nástrojům žádná tónová omezení. Ale co ohýbání tónu na kolumbijské „harfě z planin“, třeba ve skladbě Blueserinho? Řekli byste, že není možné? Ale kdež, i s tím si Castañeda poradil. Jen je potřeba rameno nástroje patřičně prohnout. Okamžité přelaďování strun modernizovaného nástroje, klidně plynule během sóla (skýtající navíc i další možnost ke hraní glissand), pak už působilo jako „samozřejmost“. A jistě, korpus nástroje hravě posloužil Edmarovi i jako perkuse.

Vedle naprosto intuitivní souhry, kdy oba pánové nejen v úpravě kompozice Santa Morena od brazilského skladatele Jacoba do Bandolim hýřili kaskádami tónů jako jeden muž, nadchli Maret a Castañeda množstvím vygenerované energie. „Už jsme byli vážně unavení hraním do kamer počítačů, tohle je náš teprve sedmý společný koncert po dlouhé covidové pauze, večer jako ten dnešní považujeme za ohromný dar,“ prohlásil Castañeda a radost ze hry to jen dokazovala. Nešlo žel o radost nezkalenou, z jedné hrůzy se svět překlopil do další, ještě horší. Myslím, že všichni v sále, na scéně i v hledišti, byli hodně skřípnutí z denního přívalu temných zpráv. Ale muzika, aťsi to zní pateticky, je přece o naději. Pozitivními motivy se duo úspěšně snažilo publikum rozehřát a povzbudit. Když Castañeda a Maret uvedli naopak meditativní, sakrální hudbou inspirovanou pasáž jako „Modlitbu pro Ukrajinu“, šlo o mimořádně silný moment souznění.

Přidat komentář