ÉRIC MENNETEAU & HOËLA BARBEDETTE: Amzer da goll

Epissure, 2019, 50:48

Letos zesnulého hudebníka, sběratele lidových písní a velkou osobnost bretonské kultury Yanna-Fañche Kemenera zná české publikum mimo jiné z jeho společného alba s pražskou skupinou ba.fnu. Zatímco album YFK~2016 představovalo vybraný bretonský folklor v postmoderním kontextu s příměsí elektronické hudby a popkulturními citacemi, novinka dua Éric Menneteau (zpěv) a Hoëla Barbedette (čtvrttónová keltská harfa) poodkrývá syrovou podobu lidových písní z nejzápadnější části Francie. Přitom Kemenerův odkaz je na albu dua přítomen – zčásti přímo čerpají z jeho sbírek a repertoáru a album mu – jako „mistrovi a příteli“ – věnovali.

 

Zpěvák Éric a harfenistka Hoëla se poprvé potkali už v roce 2005 v souboru Norkst. Érica, původně samouka, už od dětství fascinovala bretonská hudba, později si doplnil vzdělání ve státním programu Kreiz Breizh Akademi. Hoëla se profesionálně věnuje výuce hry na keltskou harfu, vystupovala také v duu s kontrabasem a v dalších formacích.

 

Album Amzer da goll bude pro posluchače, kteří znají bretonský folklor v bohatě aranžovaných verzích středoevropských skupin Bran nebo Roc’hann (o výše zmíněných ba.fnu nemluvě), velkým překvapením. Na ploše padesáti minut se střídají pasáže tiché a dynamičtější, radostné i ponuré, uchu lahodící i skutečně disonantní.

Harfa v některých momentech jen zpovzdálí doprovází dominantní zpěv (Que donarai ieu a ma mia?), jinde vytváří až industriální hluk, dramaticky zdůrazňující třeba téma nešťastné lásky (Me zo un de yaouank). Našim uším nezvyklá práce se čtvrttóny se přitom blíží spíše soudobé vážné a experimentální hudbě než například blízkovýchodnímu folkloru, který s mikrointervaly také pracuje.

 

Album obsahuje kompletní texty písní v bretonštině a stručné komentáře/překlady ve francouzštině a angličtině. Doporučit je lze všem, kteří jsou ochotni připustit, že lidová hudba Bretaně nemusí být vždy jen k tanci.

 

Přidat komentář