ESBEN AND THE WITCH: Hold Sacred

Nostromo Rec., 2023, 42:39

Málokdo si dokázal představit, kam se britská trojice Esben And The Witch postupně během desíti let dostane. Senzace post-punkové renesance, nominant vlivného žebříčku Sound Of britské stanice BBC1 v roce 2012, se následně vrhnul do rockově hrubších končin, kdy pro dvě desky plné dlouhých, emocionálně vypjatých kompozic na pomezí postrocku, emocoreu a rockového písničkaření à la Chelsea Wolfe nebo Emma Ruth Rundle, našel spřízněné duše v primárně metalovém vydavatelství Season Of Mist. Letošní deska nám představuje trio znovu v novém provedení, za které může jak existenciální krize kapely, tak kovidové temno. To paradoxně přineslo do nových skladeb nečekaně velké množství světla. Kapela začala pracovat na novém materiálu ještě před pandemií. Tehdy především zpěvačka Rachel netušila, zda chce v hudební sféře pokračovat. Jenže úzké přátelství a podařená soustředění v Římě, Portugalsku i Francii přinesla tak silné a pozitivní nápady, že kapela se rozhodla, i přes následné izolace, nadále pokračovat. Zásadní změnou v soundu Esben And The Witch je téměř úplná absence rytmické složky. Kolekce Hold Sacred obsahuje podobně zasněné skladby, které neexistenci bicích vyvažuje vetší prostorem pro kytarové linky, měkkou basovou linku, a především suverénní vokál Rachel Davies. Ztišený sound dovoluje kytarám více kouzlit s jemnějšími ornamenty, dokonce tu a tam se přiblížit i dream popové/shoegaze oblastem Cocteau Twins nebo Slowdive. Přirovnání nové desky Esben And The Witch k albu Ghosteen Nicka Cavea And The Bad Seeds zní možná divoce, ale ve výsledku není úplně mimo. Maximální důraz trojice je kladen na hlas a jeho výpověď, který pravidelně vychází z temných koutů, ale snaží se nacházet světlo na konci tunelu. Závěrečná položka Petals Of Ash nejlépe shrnuje atmosféru kolekce ve dvou verších Davies –„Ano, mám strach, ale také jsem plná lásky“.

Klišé? Poslechněte si desku a pak si sami odpovězte.

Přidat komentář