FANFÁN TULIPÁN: Genius noci

vl. náklad/Radioservis, 2020, 45:56

Ještě na obalu svého druhého titulu, živě natočené EP desky Vulpea Lunaticǎ (2017), uvádí kapela Fanfán Tulipán hrdě škatulku kinder-jazz. Na letošním, v pořadí druhém dlouhohrajícím studiovém počinu, který od prvotiny Polyorama dělí devět let, už tohle „infantilní“ žánrové zařazení chybí. Jako kdyby nadžánroví muzikanti naznačovali, že se ve stylizaci „dětského jazzu“ necítí vzhledem k nesporné dospělosti důvěryhodně. Ale nebojme, hravost, kterou Fanfán Tulipán od začátku okouzloval, se z hudby nevytratila. A skladatelsky i interpretačně byli hráčka na melodiku Eliška Svobodová-Vidomus a její (měnící se) chlapci v sestavě znalí už od onoho debutu.

Hned tři skladby alba Genius noci dříve vyšly právě na Náměsíčné lišce. Ale nejde o zbytečné opakování. Na první poslech lze slyšet, proč je chtěla kapelnice natočit znovu a lépe. Pomohl kvalitní zvuk ze studia SONO a také větší suverenita ve výrazu. Nejvíce patrné je to v blues Opuštěnej byt, jedné ze dvou písní na jinak instrumentálním albu, kde Eliška Vidomus zpívá přesvědčivěji než kdy dříve. Nové verze navíc zachycují přístup pozměněné sestavy (opět se vystřídali pianisté, na albu hraje Petr Svoboda) a také brilantní „přídavek“ vibrafonu hostujícího Radka Doležala z MalletQ.

 

Ještě na obalu svého druh . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář