Festival Rudolstadt 2016

Hermeto PascoalSidestepper, Alejandra RiberaAnoushka Shankar, už jen  kvůli takovým jménům se vyplatí vyrazit do Rudolstadtu. Není to daleko:  durynské město pořádající 7. až 10. července jeden z nejvýznamnějších evropských festivalů world music, folku a tradiční hudby leží pouhé dvě hodiny  jízdy z Chomutova.

Hermeto Pascoal
Hermeto Pascoal

Dramaturgie festivalu je pověstná širokým, žánrově pestrým  záběrem, vytříbeným vkusem a pověstí nenápadného  vzdělávatele. Do loňska jste si také mohli být jistí třemi věcmi:  každoročním zaměřením na Magickou zemi, Magický nástroj  a názvem TFF, tedy Tanz und Folk Festival. Pozůstatek z 90. let  prý programově svazoval a nic na tom nezměnil ani podtitul  „roots, folk and world music“. Takže od letoška organizátoři  vyhlašují: TFF je mrtvý! Ať žije Festival Rudolstadt! Změna  názvu zřejmě nikoho nezarazí a na věci to nic nezmění: když  se v uplynulých šestadvaceti letech řeklo Rudolstadt, každému  stejně okamžitě naskočil festival, v Německu a širokém  evropském okolí jediný svého druhu. Co docela zamrzí je konec  Magického nástroje, sletu světových hráčských kapacit, pro  tentokrát nahrazeného projektem Arche Noah Reloaded. Podle  ředitele Ulricha Doberenza tím festival reaguje na uprchlickou  krizi: pracuje s myšlenkou na Noemovu archu plující po  Středomoří a nabírající hudebníky ze subsaharské Afriky, Sýrie  a Romy z „domněle bezpečných zemí“. Za kapitána archy zvolili  německého jazzového trumpetistu Matthiase Schriefla.
Zbývající jistoty zůstávají v platnosti: stovky koncertů na  pódiích rozesetých po celém městě, včetně hradu Heidecksburgu,  obřího parku a divadla. K tomu přednášky, workshopy, pouliční  busking, záviděníhodný nedělní Dětský den a nepřenosná  a pohlcující atmosféra, na které se velkou měrou podílejí místní  obyvatelé, obchodníci a věřte tomu nebo ne, městští a krajští  radní.

Emily Portman
Emily Portman

Festival vždy reflektoval aktuální dění, zároveň sám nabízel  trendy. Rudolstadtský úspěch hudebníků přijíždějících z Magické  země premiérově do Evropy, se pro mnoho dalších festivalů stal  příkladem k následování. Kolumbie patří k hudebním velmocem  především díky cumbii: rytmicky tanečnímu stylu z atlantického  pobřeží, který se postupně z Latinské Ameriky rozšířil po celém světě. Elektronická verze je naopak import: britský producent  Richard Blair aka Sidestepper považuje Kolumbii za druhý  domov.
Vytvořil tu dravý taneční mix elektroniky s latinou a nový  druh tanečního šílenství: elektrocumbii, inspirující za čas  mladou generaci kolumbijských skupin. Koho z Kolumbie letos  v Rudolstadtu ještě  uvidíme? Vynikajícího  inovativního harfeníka  Edmara Castañedu,  akordeonistu Carmela  Torrese, tradiční skupinu  Grupo de baile Otrora  Boyacá nebo M.A.K.U.  SoundSystem, založený  Kolumbijci v New Yorku  a zanášející do cumbie  rockovou psychedelii,  afrobeat a Karibik.  Jméno indické  hráčky na sitar  Anoushky Shankar  rezonuje po celém  světě nejen díky  otci, legendárnímu  Ravimu Shankarovi:  respekt si získala  vlastním mistrovským  uměním, nahrávkami  a uměleckými  vizemi. Letošním  albem Land of Gold se vrací k moderní podobě indických rag  a elektronice. Zásadní téma vydařené desky? Uprchlická krize.  Sestava koncertní kapely není dosud známá, až na jediné  jméno: spoluautor většiny skladeb a hráč na hang Manu  Delago z Rakouska (vystoupí letos i na Folkových prázdninách  v Náměšti).
Organizátoři zahrnuli sitarovou virtuosku do „sekce“ Jazz  meets Folk, kde vedle ní dominuje „jeden z nejvýznamnějších  hudebníků planety“, jak kdysi Miles Davis nazval brazilského  multiinstrumentalistu Hermeta Pascoala, letos osmdesátiletou  ikonu avantgardního jazzu navštěvující Evropu jen zřídka.  S jazzem zasnubuje skandinávskou tradiční hudbu také švédská  houslistka a zpěvačka Lena Willemark, pro kterou organizátoři  přichystali lahůdkovou příležitost zahrát si se symfonickým  orchestrem. Famózního dánského houslistu Haralda Haugaarda  a jeho manželku, zpěvačku Helene Blum jsme slyšeli několikrát  v Náměšti, kde jejich přesahová, písničkářství, tradice a jazzu se  dotýkající hudba získala vždy obrovský úspěch.

Sidestepper
Sidestepper

Nad kanadskou písničkářkou argentinského původu  Alejandrou Ribera, přirovnávanou k už nežijící Lhase de Sela,  se v minulém UNI rozplýval report z letošního festivalu Babel  Med v Marseille a protože do Rudolstadtu je to podstatně blíž,  neváhejte, Alejandra je s akustickou směsí folku, rocku, bossa  novy a jazzu naživo opravdu nezapomenutelná. Výjimečnou  pozici si v Německu mezi folk-pop-rockovými písničkářkami  udržuje Cäthe. Úlitba domácím, napadne vás, a samozřejmě  kus pravdy na tom je, v Rudolstadtu navíc běžná věc. Nicméně  dramaturg Bernhard Hanneken ještě nikdy nepřekročil čáru  vkusu. Proč mu tedy nevěřit i teď.
V magazínu Mojo kdysi trefně představili zpěvačku a hráčku  na malou tahací harmoniku concertinu  Emily Portman coby folkovou odpověď na PJ  Harvey. Žádné nadnesené přehánění: hvězda  anglického folku straní temnějším písním,  vražedným baladám a má dar přenést nás do  světa strašidelných mýtů a snů. S novým albem  Coracle se právem objevila v nominacích na BBC  Folk Awards 2016 a kdo neobyčejnou folkařku  ještě naživo neslyšel, měl by to napravit.  Zvěsti jdou také o Gasandji, původem z Konga.  Silný hlas, oholená hlava s dredatým copem,  výrazné rytmy a osobitá směs soulu, popu,  reggae a jazzu ze zpěvačky a kytaristky už delší  dobu dělají atraktivní vklad do moderní africké  hudby. Keren Ann se narodila v Izraeli, žije  však v Paříži, kde za svůj přijala šanson, folk  a trip hop. Dlouho o ní nebylo slyšet, čerstvé  album You’re Gonna Get Love se ale zcela  logicky stalo její pozvánkou do Rudolstadtu –  natolik je dobré. Kurdská zpěvačka Lale  Koçgün představí tradiční hudbu

Anoushka Shankar
Anoushka Shankar

Alevitů  z turecké Anatolie, finský ženský sbor Menaiset  a cappella verze starobylých ugrofinských písní  a jejich dvě krajanky – zpěvačky, hudebnice  a tanečnice Puhti – naopak folk odstřelující  originálním crazy postojem. K nim má blízko ukrajinský hudebnědivadelní  ženský ansámbl Dakh Daughters. U sedmičky  hudebnic, zpěvaček, šílených kabaretiérek a názorově  vyhraněných hereček stačí pouze zmínit, odkud přišly:  z radikálního avantgardního kyjevského divadla DAKH. Najdeme  mezi nimi i členky dnes už slavné skupiny DakhaBrakha.  Abyste nepropadli panice, že s názvem došlo i na změnu  genderové orientace: předně, uvedené ženy bylo nutné zmínit,  natolik překračují hranice hudební běžnosti, a potom, nebojte,  na programu je i dostatek mužských. Mnohonárodnostní skupina  Gabacho Maroc kombinuje rock s flamenkem, západní Afrikou  a arabskými vlivy, určujícím znakem pro její energický zvuk  ovšem zůstává rytmus gnawa, loutna guimbri a hlas marockého  zpěváka Hamida Moumema. Divočejší koncerty si určitě  vezmou za své zpěvák a hráč na unikátní kytaru kologo King  Ayisoba z Ghany, korejští post rockeři Jambinai nebo američtí  Gangstagrass, s elektrobeaty, drzými rapery, jódlujícími zpěváky,  steel kytarou a houslemi. A o závěr festivalu se postará Glen  Hansard s kapelou.

Stručná pozvánka zachycuje samozřejmě pouze část  programu, takže raději dopředu navštivte webové stránky  festivalu (www.tff-rudolstadt.de), třeba vás k návštěvě povzbudí  i další vystupující a najdete tu rovněž informace o prodeji  vstupenek.

Přidat komentář