FLOEX & TOM HODGE feat. PRAGUE RADIO SYMPHONY ORCHESTRA: A Portrait of John Doe

Hudba, kterou produkuje a nahrává Tomáš Dvořák/Floex je zajímavá dlouhodobě, a to nejen díky spojení klarinetu jako výchozího nástroje s elektronikou. Troufnu si

však tvrdit, že aktuální album patří k vrcholům jeho produkce. Konceptuální dílo A Portrait of John Doe, tedy jakýsi hudební portrét obyčejného, bezejmenného člověka, Jana Nováka (nebo Dvořáka?), vzniklo ve spolupráci s britským producentem Tomem Hodgem a se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Mezi hosty pak figuruje Hodgeova manželka, operní pěvkyně Kim Sheehan. Hlas ovšem není nositelem konkrétního významu, ale jedním z abstraktních výrazových prostředků, podobně jako neodmyslitelný Floexův klarinet. Ostatně některé skladby alba přímo vznikly z drobných klarinetových motivů, které pak tvůrci rozvíjeli.

Album jako celek je skutečně nenásilnou fúzí akustické („vážné“) a elektronické hudby. Nástroje a zvuky z obou světů se nenápadně podporují, jak je zřejmé například ze střídání elektronických beatů a akustického piana ve skladbě Resurgence. Jiným příkladem je zlehka hraný klarinet a použití lidského hlasu v kombinaci s elektronikou v aktuálním singlu John Doe Arise. Vertikálně členité skladby pak vyvažuje například epická, horizontálně různorodá I Dream Of Ikaria, v níž se postupně prostřídá minimalistická pasáž s důrazem na prožitek pauz, svižné temné elektro a akustické momenty na pomezí soudobé hudby a jazzu. Ještě členitější – včetně práce s ruchy a šumy – je de facto poslední track Requiem, na který už navazuje pouze remix prvního singlu Wednesday (Is The New Friday).

Britský producent Max Cooper, který dlouhodobě spolupracuje s Tomem Hodgem a také remixoval jeden ze singlů, prý prohlásil, že jde o „patrně vůbec nejlepší desku, která propojuje klasický, symfonický zvuk se současnou elektronikou.“ Není důvod s ním nesouhlasit. Propojení dvou přístupů se česko-anglickému producentskému duu povedlo dokonale.

 

Mercury KX, 2018, 56:02

 

Přidat komentář