Free jazz Trio: Avalpán

FJT-AvalpánV roce 1971 si vlast vyžádala Emila Viklického do zbraně a pozůstalí dál hráli pod vedením barytonsaxofonisty a altsaxofonisty Milana Opravila. V roce 1972 se pojmenovali Free Jazz Trio. To vydrželo dodnes, aniž by kdykoli řešili, kolik jich ve skutečnosti na pódiu je. Nejnovější dokument je studiový záznam z léta 2009. Osobnost kapely číslo jedna, Milan Opravil, už léta s kapelou nehrající, se ač přizván nahrávání nezúčastnil. Zato poskytl pro CD dvě ze svých skvělých satirických kreseb. Nástupnické FJT tvoří veteráni, především Josef Bláha (sopránsaxofon, tenorsaxofon, klarinet, el. housle a perkuse), který nechyběl v žádné sestavě, dále bubeníci Petr Večeřa a z minulosti ještě Antonín Náplava – zde hrající na cizokrajné perkuse. Baskytarista Luděk Záruba nahradil v roce 1986 Josefa Mahdala a podle potřeby se mění v syntezátorového mága. Album zachycuje jednu důležitou novinku – nastoupil barytonsaxofonista Petr Löffler. Základním rozdílem mezi zvukem Opravilova a současného FJT je pojetí free jazzu. Původní FJT vycházelo z evropských pramenů free jazzu, byť inspirovaného americkou avantgardou – ta vycházela z epicentra jeho vzniku, od Colemana, Cherryho, Dolphyho či Taylora a následovníků. FJT, aniž by tuto inspiraci pomíjelo, se spíše obracelo k tomu, co zaznívalo z vynikající freejazzové scény Anglie, Polska, Německa. Současné FJT se přiklání k vlastní tvorbě, a v případě tohoto alba k tvorbě kolektivní – což patří k povahopisu free jazzu. Úvodní a závěrečná Biomasa plná perkusních i konkrétních zvuků připomíná hrátky Art Ensemble of Chicago, zvláště v Epilogu, kdy nálada vyznívá „etničtěji“, totéž v Když dodýchal. Právě odkazy na rytmy a „zvuky pralesa“ (Už se blíží, už jsou tady) a rocková pravidelnost rytmiky je novou vlastností hudby FJT. Ostatně s tímto posunem také začal Ornette Coleman se svým Prime Time. Atonální divokost Bláhových houslí, která byla charakteristická pro původní FJT, však přetrvává, byť je zvukově upravována vůči tradiční elektrifikaci zvuku. Ve Stalo se na červencové louce se poprvé na albu představí volný dialog Bláhy a Löfflera, díky nimž skladba vyznívá až rituálně. A možná právě atmosféra příznačné rituálnosti, přírodní spirituality je tím, co free jazz kapely přináší. Konzultace s M.O. je rozvzpomínáním na hudbu hranou společně s Opravilem, dokonce i důraznost Zárubovy baskytary s bicími Večeři evokuje někdejší styl. Obdobně Dáváme málo a pak ještě méně. Při poslechu Prostoru se mi hudba dokonce propojí s tajemnou náladou slavného alba SHQ Jazzové nebajky. Rozsáhlá (14 minut) Z prostoru do reality a zpět pak ke všemu řečenému přidá i „zawinulovské“ syntezátorové dobarvování. V Hledali, ale již nenašli… – domnívám se, že „opravilovsko- -bláhovské“ pojetí improvizace v dnešním FJT zůstává zakořeněno, je však posunuto zvukově, rytmicky a témbrově do současnosti. Název alba vznikl, pozpátku vzato, z Opravilova vysvětlení geologického jevu charakterizovaného vrstvami naplavených částic, což se mu jevilo jako obraz podstaty free jazzu. CD lze získat přes kontakty na stránce http://freejazztrio. wix.com/freejazztrio.

 FJT, 2016, 59:27

Přidat komentář