Grégoire Maret & Edmar Castañeda/Neobyčejná putování harpera a harfeníka

Archaický titulek nepřehání. Dobrodruh foukací harmoniky Grégoire Maret se vydal na muzikantskou pouť ze Švýcarska, snílek „harfy z planin“ Edmar Castañeda vyrazil na dlouhou cestu z Kolumbie. Dráhy hudebních hledačů se po epizodním setkání v Monte Carlu spojily v New Yorku. Jestli je v jazzu foukačka neobvyklý nástroj, pak harfa představuje něco jako UFO. A dohromady… Na našich pódiích už se harper a harfeník mihli, o nějakém oposlouchání však nemůže být řeč. Lze předpokládat, že se vystoupení dua stane ozdobou „harmonikové“ dramaturgie 4. ročníku festivalu Dobršská brána.

„Snažili jsme se sezdat dvě rozdílné kultury, švýcarskou a kolumbijskou,“ vysvětlil Grégoire Maret. Ona multikulturní svatba s kosmopolitním jazzem a komorní hudbou v roli svědků jim vyšla. „Když jsem Grégoira slyšel poprvé, uchvátilo mě, s jakou vášní hraje. Tuhle vášeň sdílíme, asi proto jsme v New Yorku smíchali naše kořeny,“ přizvukuje Edmar Castañeda.

V neobvyklé sestavě je obzvláště důležitý výběr repertoáru. Přirozenou cestu představuje psaní vlastních skladeb na míru, což Grégoire a Edmar dělají s využitím tradičních prvků svých končin. Zároveň se však nebojí nezvyklých úprav. Na albu Harp vs. Harp (2019) si pohráli třeba se skladbou Our Spanish Love Song od Charlieho Hadena, kterou basista hrával v duu s Patem Methenym. Zároveň mají v repertoáru kusy argentinského tangového skladatele a hráče na bandoneon Aníbala Troila či brazilského kytaristy Luize Bonfá. A aby zněla muzika ještě neobvykleji, pozvali si do studia jako hosta třeba banjistu Bélu Flecka.

Archaický titulek nepřehání. Dobrodruh foukací harmoniky

Přidat komentář