Doposud se málokdy stalo, že se při udílení každoročních, velmi prestižních Pulitzerových cen za žurnalistiku vedle novinářských ocenění objeví i cena za skvostný výkon z hudebního žánru. Letos však tomu bylo jinak a tak byl 12. dubna posmrtně poctěn mimořádnou Pulitzerovou cenou za celoživotní přínos legendární průkopník hudby country, zpěvák a textař (Hiram) Hank Williams Sr., který se narodil v roce 1923 v Butler County v Alabamě a zemřel v necelých 30 letech v roce 1953 v Západní Virginii. Vystupovat veřejně začal již v roce 1937, ale svoji hvězdnou, byť jen šest let trvající kariéru začal v roce 1947 nahrávacím kontraktem u MGM a následnou sérií superhitů jako Honky Tonkin’, Move It On Over či Lovesick Blues. Jeho pozdější veleúspěšné snímky jako Your Cheatin’ Heart, Cold Cold Heart nebo I’m So Lonesome I Could Cry nahráli do dneška stovky dalších interpretů napříč několika žánry – od George Jonese a Tonyho Bennetta, přes Ray Charlese až k Beckovi. Další jeho vyznavač, Bob Dylan, věnoval hned několik stránek svých pamětí (Chronicles, Vol. I, 2004) své fascinaci z Williamsova bluesového frázování a rytmů, kterými saturoval svůj vokální projev a jímž metamorfoval starodávnou ,hillbilly‘ do plnokrevné country music, jakož i mimořádnou schopnost zdůraznit v pravý moment příslušné písmeno slabiky zpívaného slova k dosažení patřičného emočního dopadu. A Dylan ví, o čem mluví. Williamsova obliba u masového, zejména jižanského publika pramenila z upřímnosti jeho přednesu a textařské výstižnosti songů, se kterými se posluchači svou vlastní zkušeností ztotožnili. Kombinací občasného pastoralismu s pozoruhodnou schopností vystihnout hloubku lidských emocí zcela prostým jazykem a frázováním dokázal Hank Williams vyjádřit jak odvazový pocit radosti ze života, tak i polohu naprostého zoufalství. To platí zvláště u jeho autobiografi ckého materiálu odrážejícího problematický milostný život i sebedestruktivní alkoholismus, kterým se snažil ulevit svým chronickým bolestem zad. Výbor udělující Pulitzerovy ceny v odůvodnění své volby zmiňuje Williamsovu textařskou erudici a jeho klíčovou roli při transformaci country music do jedné z hlavních hudebních a kulturních sil amerického života. „Jeho písně jsou mistrovská díla a on sám byl romantickým ideálem hill billy Shakespeara, jehož kulturní odkaz nepřestává nabývat na významu. Po 55 letech po své smrti nadále zůstává ústřední postavou hudby country.“ Pro úplnost dodejme, že Pulitzerovou cenou za hudební dílo a přínos byli doposud oceněni tito giganti: Duke Ellington (1999), Thelonious Monk (2006), John Coltrane (2007) a Bob Dylan (2008).
