Co tady Henry Rollins dělá? Nahlédnuto skrz jeho písňové texty je odpověď nasnadě: Jde po sobě. Pronásleduje se v kleci vlastní hlavy (o srdci moc nemluví). Provádí na sobě vivisekci bez umrtvení, brutální sebezpyt, rozklad na prvočinitele. Až to občas zavání podvojnou osobností. Jako by měl Rollins, ročník 1962, v sobě někoho druhého. S ním (anebo s ní) se rve, přetahuje, pře, kvůli němu (ní) se chce odpojit, vyhodit pojistky, vyrvat šňůru ze zásuvky. Odtud zřejmě záliba v tezích a antitezích, v akcích a reakcích, odtud nejspíš „Můj boj“. Ostatně v Black Flag svého času Rollins střídal, pokud jde o úpravu vlasového porostu, jasně ženskou a mužskou vizáž. K možnostem Rollinsovy sexuality se později vyjádřil Tom Neely v parodické komiksové sérii Henry & Glenn Forever (tím Glennem je Danzig z Misfits). Ale o pohlaví toho „insidera“ nakonec tolik nejde. Jde o Rollinsovu schopnost pojmenovat a zhodnotit v první řadě sebe, až potom svět kolem. Provést důkladnou práci na vlastním egu před vyhlášením války superegu. Přijmout za sebe odpovědnost, bolestně vyrůst, dospět. Rollins se napříč osmdesátými a devadesátými lety, od State of Alert přes zmíněné Black Flag po Rollins Band, vyprofiloval jako silná, ale pochybující individualita. Jako solipsista, který se obratem ptá: Nejsem tu moc často? Jako typ v podstatě osvícenského myslitele, svému americkému původu navzdory. Jako jasný protipól Jella Biafry (viz Uni 6/2018). Přestože maniakální projev na pódiu mívali velmi podobný. Přestože svůj původní záběr na punkovou muziku rozšířili oba o mluvené slovo, filmové herectví, vydavatelskou činnost, a Rollins pak ještě o řadu vlastních knižních publikací.
Zatímco Rollinsovy knihy vyšly v češtině po roce 2000 tři, jeho písňové texty v překladu nejsou. Tak aspoň jedenáctka těch následujících.
Ztráta orientace
V oblacích kouře
směju se ti do ksichtu
Pojebanej z drog
ztrácíš orientaci
Koukni na svoje kámoše, chechtají se ti
Ale neblbni z toho, jsou taky sjetý
Užij si to pěkně na podlaze
Běž se vyblejt a pak mě tady vyzvedni
Dej si tuhle piluli, užij si tu srandu
Kdopak to dneska nepřežije? Ty!
Šňupni si koks – paráda, co?
Kdopak to dneska nepřežije? Ty!
V oblacích kouře…
Koukni na svoje kámoše…
(State of Alert: „Lost in Space“, No Policy, 1981)
Omlať mi hlavu o zeď
Ještě jednou mi omlať hlavu o zeď
vyřeší to problémy, co mám?
Kašlu na večírky a „skvěle strávený čas“
nebudu dělat, co se tobě hodí do krámu
Plácat se v hlavním proudu
je tak mrzácká představa
Šílenství to nevyléčí
Omlať mi hlavu o zeď
Napětí rychle roste
můj úsudek se mění
Aniž bych o tom věděl
začal jsem se chovat jako hovado
Plácat se v hlavním proudu…
Lítám tady dokolečka jako kuře bez hlavy
Potluču se, jak sebou melu v posteli
ale na druhý den je mi úplně stejně
Přijdu na to, jak z toho ven: Zase všecko rozmlátím
Plácat se v hlavním proudu…
(Black Flag: „Beat My Head Against the Wall“, My War, 1984)
Můj boj
Můj boj – jsi jeden z nich
Říkáš, že jsi na mé straně
ale nejsi, jsi jeden z nich
Nechceš mě vidět naživu
nechceš, abych měl na cokoli vliv
protože jsi jeden z nich
Můj boj – jsi jeden z nich…
Možná nevím, co je přátelství
ale vím dobře, že ty přítel nejsi
protože jsi jeden z nich
Můj boj – jsi jeden z nich…
Mám tušení
žije v mém mozku
je se mnou každý den
dohání mě k šílenství
Cítím ve svém srdci
že kdybych měl zbraň
Cítím ve svém srdci
že bych někoho sejmul
Cítím ve svém srdci
že konec je blízko
Tak pojď!
Můj boj – jsi jeden z nich…
Pověz mi, že jsem na omylu
Zkus mi zazpívat písničku svého ega
Jsi jeden z nich
Můj boj – jsi jeden z nich…
Můj boj
(Black Flag: „My War“, My War, 1984)
Rodinný typ
Chceš chlapa, co je rodinný, anebo přelétavý typ?
Vyber si
Rodinný typ
Dobře, rodinný typ je tvůj
Rodinný typ
Rodinný typ
Rodinný typ
Když se dáš mou cestou, nic neriskuješ
Rodinný typ
Rodinný typ, co ti naplánuje celý život
Postaví malý hrad z písku
Usměje se tvé vině navzdory
Rodinný typ
Tady jsem
Jsem tady – rodinný typ
Jsem tady, abych šířil nákazu, abych zprznil tvoji ženu
abych přivedl tvoje děti na ulici
Přišel jsem si pro tebe – rodinný typ, rodinný typ
Svíčky na vánočním stromku už hoří
Jsi fakt třída, jak je instaluješ, jsi ten nejlepší
Rodinný typ
Rodinný typ, mám chuť tě ukřižovat na tvých domovních dveřích, přitlouct tě hřebíky
z tvé parádně zařízené garáže – rodinný typ, rodinný typ
Rodinný typ
Svatý táta. Otec v ohni. Jsem tady, abych tě spálil na prach
Jsem doma
(Black Flag: „Family Man“, Family Man, 1984)
Strč to tam
Hej, holka, pojď sem
Když já nevím
Jen pojď, to je ono
Ale já mám kluka
Kdepak, tohle je něco jiného, máme chvilku pro sebe
Tak dobře
Výborně, jdeme na to, pojď!
Na ničem ti nezáleží
Strč to tam
Strč mozek do oprátky
Strč to tam
Zítra budeš litovat
Strč to tam
Ale i tak ti bude všechno jedno
Říkáš že ne
Nechceš
Řekni, že to nechceš
A pak to stejně uděláš
Přijdeš si jako kurva
Strč to tam
Cos vyvedla minulou noc
Strč to tam
Řekla sis, že na ničem nezáleží
Strč to tam
A rozjela to naplno
Strč to tam
Strč to tam
Říkáš, žes moc nepřemýšlela
Strč to tam
Žes měla moc pití
Strč to tam
Byla to jenom chemie
Strč to tam
Anebo to někde v tobě dřímá doopravdy?
Lituješ, jak ses cítila
Strč to tam
Cítilas to
Strč to tam
Rozhodla ses, že na ničem nezáleží
Strč to tam
Tvoje volba
Strč to tam
Strč to tam
Tak fajn, máš kluka, říkáš?
Strč to tam
Ale zkoušíš to na moje kámoše
Strč to tam
A na všechny ostatní
Strč to tam
Na ničem ti nezáleží, když roztahuješ nohy?
Vracíš se na místo činu
Strč to tam
Nedělám že nic
Strč to tam
Prostě to tak je
Strč to tam
Vezmu si, když dává
Strč to tam
Strč to tam
Pojď taky!
(Black Flag: „Slip It In“, Slip It In, 1984)
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
a kouká dovnitř
Kouká dovnitř
Kouká dovnitř
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
a chce dovnitř
chce vejít dovnitř
Zalez a zamkni dveře
Zalez a zamkni dveře
Venku je chlap
a chce dovnitř
Koukni na toho chlapa u tvých dveří
Koukni na toho chlapa u tvých dveří
chce vejít dovnitř
chce vejít dovnitř
chce vejít dovnitř
(Zaklepal)
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
Venku je chlap
a chce dovnitř
Chce dovnitř
Chce dovnitř
Venku je chlap…
Chce dovnitř…
Venku je chlap…
Chce dovnitř…
Jde po tobě
Venku je chlap
(Henry Rollins: „There’s a Man Outside“, Hot Animal Machine, 1987)
Co tady dělám?
Jdu po Sunset Boulevard
Cítím se sám, je mi mizerně, zmáhá mě to
Auťáky projíždějí zvolna kolem, aby mi rozryly myšlenky
Pouliční osvětlení, rozžaté horkou nocí, mi vypaluje oči
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Vylezu po schodech zpátky do své prázdné cimry
Zamknu a jako smetí padám do hrobu
Zvenčí řvou hlasy, nemají pro mě jediné slovo
Hlasy uvnitř řvou do čísi tváře: Copak nás neslyšíš vždycky?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Rychle se obrátím, jestli uvidím své oči
Vidím tvář v zrcadle, jak zírá na druhou stranu a nic nepoznává
Dívám se na své ruce, visí jako nic
Cítím, že přestávám existovat, uvíznul jsem tady, je po mně
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
Co tady dělám?
(Rollins Band: „What Am I Doing Here?“, Life Time, 1987)
Nízké sebevědomí
Řekl bych, že máš nízké sebevědomí, člověče
Vidím tě, jak stojíš úplně sám
neschopný vyjádřit
tu bolest, co tě svírá
Zavíráš se hluboko do sebe
odcizuješ se sám sobě i druhým
Nechápou, co se ti honí hlavou
Už tě mají dost
a mají dost i toho, jak se vysmíváš sám sobě
Odepsali tě a nechali osudu
V noci ležíš v posteli sám
Nepřijde ti nikdy divné proč
Všechna ta hořkost v tobě roste
Děláš ze sebe neustále oběť
abys mohl kritizovat sebe
i všechny kolem
Nenávist, co ze sebe chrlíš
tě v ničem neochrání
Jsi vydaný všemu úplně napospas
Chceš se otevřít
když ti někdo řekne
aby ses odvázal
Zjišťuješ ale, že všechny tvé dveře jsou zamčené
Dej si chvíli pauzu s tím sebezavrhováním
zkus se zamyslet sám nad sebou
a možná zjistíš
že není tak zle, a stejně
nakonec
máš jenom sebe a své myšlenky
V noci ležíš v posteli sám…
Máš nízké sebevědomí, člověče
Vidím, jak se z toho hroutíš
Vidím, jak kvůli tomu marníš čas
Ta sebenenávist, co tě svazuje
oslepuje, drtí, sráží na kolena
Svět kolem tebe se rozpadá na prach
a tak kolem sebe stavíš zdi
Znechucení nosíš jako korunu
Kdyby ses mohl vidět, jak tě vidím já
když tě vidím, jak se na mě díváš
viděl by ses úplně jinak
Věř mi
Znám to sebepochybování, co se ti honí hlavou
Znám to sebepochybování, co si s tebou tak bezcitně pohrává
Kdyby ses mohl vidět, jak tě vidím já…
(Rollins Band: „Low Self Opinion“, The End of Silence, 1991)
Odpojit se
Nechci moc přemýšlet, nutí mě to přemýšlet příliš
Nutí mě to mít všechny ty myšlenky pořád na paměti
Nechci moc vidět, nutí mě to vidět příliš
Někdy bych byl radši slepý
Všechny ty jejich řeči, všecko, co dělají
když mě míjejí, mě jenom naplňuje hlukem
Přetěžuje mě to
Chci se odpojit
Vyrvat, vylomit svůj mozek z hlavy, vyhodit pojistky
Nechci nic, jen šňůru ven ze zásuvky
Vyhodit pojistky
Všecko strhnout, vyhodit pojistky
Odpojit se, odpojit se
Chci vidět, jak se všecko hroutí, odpojit se
Tisíc mil v hodině, rychle do nicoty
Zvýraznit pár detailů z tvé minulosti
Probrat tvá trápení, to, jak mrháš mým časem
Chci být králem bolesti, jedním v řadě
Všechna ta čísla, barvy, skutečnosti
na základě povídaček, počtů a statistik
Myslím, že si obsah své hlavy stáhnu do kompjútru
Vyhodit pojistky…
Je to proklatě špatné, když nakonec máš v hlavě jediné:
všecky ty jejich kecy – takové zbytečnosti!
Je to proklatě špatné, když nakonec vůbec nevíš, co máš v hlavě
Ale jediný, koho vinit, seš ty!
Příliš věcí k přemýšlení, k vidění
Možná pro tebe něco znamenají, pro mě ne
Jen další reklama na něčí verzi toho, jak mají věci fungovat
Chci se odpojit, vyhodit pojistky ve svém mozku, šňůru ven ze zásuvky
Nechci nic, jen šňůru ven ze zásuvky
Vyhodit pojistky…
(Rollins Band: „Disconnect“, Weight, 1994)
Strádám
Protáhnu si večer
Jdu na vlastní pěst
Chyběl mi spánek
ale zvládnu to bez něj
Jsem na procházce
Jdu celou noc
Jdu celou noc
Dávám barvám život
Vystrkuju tykadla
Vystrkuju tykadla
Stahuju svou existenci na minimum
Strádám, strádám
Dávám barvám život
Strádám, strádám
Dávám barvám život
Vnímám to okouzlení, moje myšlenky plují nízko při zemi
Skutečný čas v mé hlavě je jenom můj, a vím, co vím
Přidal jsem, a nic
Přidal jsem, a nic
Beru stále míň a míň a míň než nic
Strádám, strádám…
Vzadu ve své hlavě slyším, jak motory kvílejí
Vzadu ve své hlavě slyším, jak motory kvílejí
Jdu celou noc, jdu celou noc
Přiměju svou krev řvát
Líbám vlastní strach na rty
Líbám vlastní strach na rty
Přivedu svou krev do varu
Strádám, strádám
Dávám barvám život
Strádám, strádám
Přiměju svou krev řvát
Přivedu svou krev do varu
A když to všechno rozjedu naplno, jsem celý
A když to všechno rozjedu naplno, nejsem celý
Otočím se k tomu zády a jdu pryč
A nikdy se nevrátím
Obejdu se bez toho, vnímám ten chlad, ale nikdy se nevrátím
Jdu dlouho
Je po mně
Strádám, strádám…
(Rollins Band: „Starve“, Come In And Burn, 1997)
Hele, brzdi, a poslouchej
Nemáš nic
Nemáš co říct
Máš v hlavě vymeteno
ale i tak tvoje čelisti pořád klapou
Udělal bys líp
kdybys přibrzdil
a poslouchal
Udělal bys líp…
Žádná myšlenka
ale i tak tvoje čelisti pořád poskakujou
Hodiny se vlečou, vypadá to jako past
Den za dnem, a pak další a další dny
Udělal bys líp…
Radši poslouchej, člověče
Nemáš nic
Nemáš co říct
Žádná myšlenka
ale i tak tvoje čelisti pořád klapou
Vím, že víš, že je to tak
Udělal bys líp…
Radši mě poslechni, člověče
(Rollins Band: „Stop, Look, And Listen“, Nice, 2001)
Text a překlad Radim Kopáč