Hudební vydavatelství Naxos v letech 2019–21 postupně vydávalo dvacetidílnou sérii s lehce matoucím názvem Folk Music of China. Matoucím proto, že tato úctyhodná řada terénních nahrávek ve skutečnosti mapuje folklor jen asi osmi a půl procenta obyvatelstva Číny. Více než 91 % čínské populace tvoří Chanové, vlastní Číňané. Zbytek připadá na oficiálně uznaných 55 národnostních menšin. A právě jejich lidovou hudbou se řada sestavená z nahrávek pořízených kolem roku 2010 zabývá. Ovšem vzhledem k tomu, že Čínu obývá jedna a půl miliardy lidí, to znamená, že máme co do činění s národy, jejichž celková populace se co do počtu vyrovná například Mexiku nebo Japonsku.
Jedná se samozřejmě o národy a národnosti různého významu a různého počtu – od více než šestnáctimilionových Čuangů až po Lhopy v Tibetu, kterých dnes přežívají necelé tři tisíce. Na ploše dvaceti CD bylo však možné i těmto miniaturním národnostem dát důstojný prostor (sedm písní v případě zmíněných Lhopů oproti jedenácti u Čuangů).
Posluchač ve střední Evropě není schopen posoudit, do jaké míry se jedná o skutečně autentické nahrávky lidové hudby v tom smyslu, že do mikrofonu každý zpívá stylizovaně a možná si leccos přikrášlí. Na druhou stranu to, co na většině alb slyšíme, je hudba syrová, pro naše uši velmi neobvyklá a často na první poslech neprofesionální, což samozřejmě neznamená nezajímavá. Právě naopak. Dáme-li si tu práci a poslechneme postupně opravdu všech dvacet disků, nejen že nevšední kráse této východní hudby včetně různých disonancí (z evropského úhlu pohledu) začneme přicházet na chuť, ale budeme schopni porovnat folklor všech těch národů, národností a kmenů, které bychom měli tendenci zjednodušeně označovat za Číňany.
