Hudební bohyně noci NYX přinášejí do temnoty průzračnost a zářivost

Francouzská klarinetistka a vokalistka Isabelle Duthoit zavítala do Prahy na festival Alternativa poprvé v roce 2009, kdy ji s sebou přivezl jako nový objev britský vokální ekvilibrista Phil Minton. O dva roky později se pak vrátila do Komunikačního prostoru Školská se svým hudebním i životním partnerem, rakouským hráčem na čtvrttónovou trubku Franzem Hautzingerem, s nímž kongeniálně rozvíjí takzvané rozšířené techniky. A později ještě s ním, českým trumpetistou Petrem Vrbou a rakouským kontrabasistou Matijou Schellanderem (recenze na jejich společné album v UNI  4/2015). Původem mexická, v Rakousku usazená zvukotvůrkyně a flétnistka Angélica Castelló se u nás poprvé představila dokonce už v roce 2003 v Klubu Jelení, kde jí byl partnerem perkusista Michael Delia, dále jsme ji v Praze mohli vidět o deset let později na prvním ročníku putovního festivalu HearMe!  s kytaristou Burkhardem Stanglem, v následujícím roce v Komunikačním prostoru Školská s Dafne Vicente-Sandoval, která zde ozvučovala nejrůznější předměty, a zatím naposledy v roce 2016 na festivalu vs. Interperetation, kde s ní tvořil duo francouzský hráč na elektroakustické přístroje Jéróme Noetinger. Francouzská klavíristka Sophie Agnel dle mé i googlové paměti u nás zatím nehrála. Připomeňme tedy, že od klasického piana utekla přes jazz ke svobodné improvizaci a její doménou je nejrůznější preparace tohoto nástroje.  Začasté vystupuje čistě sólově, ale mezi její spolupracovníky patří například Lionel Marchetti, Jéróme Noetinger, Phil Minton, Daunik Lazro či John Edwards a Steve Noble.

Na následující otázky odpovídala Isabelle Duthoit s konzultacemi s Angélicou Castelló.

Jak jste se vy tři daly dohromady?

Původně jsme s Angélicou hráli v duu a přály jsme si vytvořit větší formaci. Záhy jsme zatoužily pracovat se Sophie. Tři velmi odlišné, zvláštní a rozdílné ženské hudební osobnosti. Tři energie a tři odlišné způsoby uvažování o zvuku.

Proč jste vaší formaci nazvaly NYX?

V řecké mytologii je NYX personifikovaná bohyně noci.  Ona a její bratr Erebus jsou první božstva povstalá z chaosu.  Náš hudební vesmír je tónovaný do temnoty, takže NYX odpovídá našim nokturnálním světům a neseme jméno bohyně, oslavujeme ji, oslavujeme noc a temnotu s její průzračností a zářivostí.

Máte nějakou konkrétní strategii, jak toho dosáhnout?

Myslím, že nemáme nějakou zvláštní strategii, možná jedinou strategií je žádnou nemít. NYX jako skupina nás dává dohromady a my se snažíme vytvořit jedinečný kosmos, v němž se každá z nás cítí dobře a nachází sama sebe.

Máš pocit, že je v tom něco specificky ženského?

Co by měla být ženská hudba? Jsme tři ženy, takže je v naší hudbě určitá feminita, protože jsme to, co hrajeme. Nicméně – naše hudba může být tak komplexní, o tolika různých příbězích, krajinách a místech se spoustou nejrůznějších stvoření, že by byla opravdu škoda do toho vsazovat nějaké pohlaví, mělo by to být plynoucí a svobodné.

Někdo napsal, že si není jist, zda vaše hudba pochází z nebe nebo pekla. Máte pocit, že je to víc z nebe nebo pekla?

Naše hudba je zrozena z našich těl, našich myslí a našich duší. Není zrozena ani z nebe ani pekla.  Jsme naplněny a prolínají se v nás různé stavy vědomí, stavy duše, vibrace, energie a emoce.  Interpretujeme je a necháváme je existovat v životě stejně jako v hudbě. Každý v tom může vidět nebo slyšet cokoliv chce. Ale nehrajeme hudbu z nebe nebo pekla. Ani nevím, jaká by taková hudba mohla být.

Jak vnímáte spojení akustické a elektronické hudby?

Angélica hraje elektroakusticky – na kazety, ale také na flétnu. To je spojení, které dobře znám. Když hraju s Franzem Hautzingerem, občas mohu cítit tu senzačnost elektroakustické hudby skrz práci s mikrofony. Takže to je svět, který mám velice ráda, mísit akustično s ampiifikovaným zvukem. Budovat akustické a elektroakustické světy.

NYX zahrají v rámci festivalu Alternativa 2021 13. listopadu v Divadle Archa

Přidat komentář