Vl. jm. Gordon Meredith Lightfoot, Jr. Nar. 17. 11. 1938, Orillia, Ontario, Kanada. Důležitá alba: Lightfoot! (United Artists 1966), The Way I Feel (United Artists 1967) , Sit Down Young Stranger (Reprise 1970), Summer Side Of Love (Reprise 1971), Summertime Dream (Reprise 1976). Písně, které stojí za to: For Lovin’ Me, Early Morning Rain, I’m Not Sayin’, Ribbon Of Darkness, Canadian Railroad Trilogy, If You Could Read My Mind.
Pochází z města Orillia, ležícího vprostřed kanadského státu Ontario. Lightfootův otec přišel po svatbě o místo v bance a nová práce (vedení prádelny) ho tak frustrovala, že si zlost vybíjel na synovi. K muzice dítě vedla máma, která ho tak dlouho tahala po různých akcích a strkala na pódium, až z něj udělala cosi jako dětskou hvězdu. Zpívat se Gordon naučil v kostelním sboru a ve dvanácti vyhrál talentovou soutěž, díky níž si poprvé zazpíval v historické budově torontské Massey Hall, kde později nahraje nejednu živou desku. V témže roce v záchvatu rebelie zakopal pásek, kterým ho táta mlátil, na dvorku za domem. Už jako teenager uměl Lightfoot na kytaru, piano i bicí. Středoškolské prostředí ho přiblížilo folkovému boomu, jemuž tehdy v Kanadě vévodila dvojice Ian & Sylvia. V šedesátém roce Gordon zkusil žít ve Spojených státech, ale v pronajatém bytě v Los Angeles se mu ukrutně stýskalo.
První album natočil o dva roky později s Terrym Whelanem v duu Two Tones. Poté se vydal na zkušenou do Evropy a domů se vrátil jako ostřílený sólista. Jeho skladby přesto proslavili jiní: nejlépe se ujala balada Early Morning Rain, kterou proměnili v komerční hit Peter, Paul And Mary. Příběh novodobého ahasvera, co se opíjí v letištní hale a s každým odlétajícím boeingem upadá do stále větší deprese, oslovil i Judy Collinsovou, Richieho Havense či populární Kingston Trio. Od pětašedesátého se Gordon nechal zastupovat manažerem Boba Dylana Albertem Grossmanem. Sám Dylan na svého kanadského kolegu nedá dopustit; když ho prvně uslyšel zpívat, prohlásil, že by si přál, aby ta píseň nikdy neskončila. Později ho přibral ke své Rolling Thunder Revue. A roku 1986 ho osobně uvedl do Kanadské síně slávy!
Muzikantský průlom znamenalo pro Gordona album Lightfoot! z roku 1966, s autorskou verzí písně Early Morning Rain a dalšími trvalkami For Lovin’ Me a I’m Not Sayin’. Druhá z nich je cynickým vyznáním chlápka, který své přítelkyni neslibuje, že ji bude milovat, ani to, že jí bude věrný. Jediné, co jí může slíbit: že se o to pokusí. Skladbu I’m Not Sayin’ převzala velvetovská kráska Nico. Vydala ji na singlu, který produkoval Brian Jones a kde hraje na dvanáctistrunnou kytaru Jimmy Page. V roce 1967 se Lightfoot po vzoru Dylana i Leonarda Cohena vydal nahrávat do Nashvillu. Výsledkem byla jeho první kapelová deska The Way I Feel s impozantním závěrem v podobě Canadian Railroad Trilogy, složené ke stému výročí vzniku Kanadské konfederace. Rok nato zpěvák vyrukoval s albem Did She Mention My Name?, pro které zvolil orchestrální sound. Mimo jiné sem zařadil píseň Black Day In July o pouličních bouřích v Detroitu.
Díru do světa však udělal až s elpíčkem z roku 1970, původně nazvaným Sit Down Young Stranger. Časem ho přejmenoval na If You Could Read My Mind – podle svého slavného nářku nad zpackaným manželstvím. Kromě této balady zde najdeme epickou skladbu Minstrel Of The Dawn a Kristoffersonovu countryovou pecku Me And Bobby McGee, kterou Lightfoot nazpíval dříve než Janis Joplinová. Nahrávku nevydal u United Artists jako v předešlých případech, ale u Reprise Records, kde se mohl obklopit hráči formátu Rye Coodera a Randyho Newmana. V roce 1974 se vzdálil folkovým kořenům na elektrické desce Sundown, kde opět řeší svá dvě největší témata: zpackané vztahy a pocit duševního tuláctví v 
postmoderním světě. Po vydání alba East Of Midnight v roce 1986 se dal Gordon slyšet, že s hudbou končí. Za sedm let se ale vrátil s plnou parádou na albu Waiting For You (s dylanovkou Ring Them Bells). U Reprise (Warner Bros.) natáčel až do roku 2004, kdy málem umřel na výduť aorty. Dva roky po téhle příhodě ho ochromil menší záchvat mrtvice, i z ní se ale vykřesal. Zvěsti o jeho smrti jsou od té doby pravidelným refrénem. Jednoho zimního dne počátkem roku 2010 se zpěvák vracel od zubaře, když vtom zaslechl z autorádia: „Gordon Lightfoot zemřel.“ V klidu zavolal do rozhlasového studia a oznámil diskžokejovi, že ho i tentokrát musí zklamat…
Gordon Lightfoot
IF YOU COULD READ MY MIND
If you could read my mind love
What a tale my thoughts could tell
Just like an old time movie
About a ghost from a wishing well
In a castle dark or a fortress strong
With chains upon my feet
You know that ghost is me
And I will never be set free
As long as I’m a ghost you can see
If I could read your mind love
What a tale your thoughts could tell
Just like a paperback novel
The kind the drugstore sells
When you reach the part where the heartaches come
The hero would be me
Heroes often fail
You won’t read that book again
Because the ending’s just too hard to take
I walk away like a movie star
Who gets burned in a three way script
Enter number two, a movie queen
To play the scene of bringing all the good things out in me
But for now love let’s be real
I never thought I could act this way
And I’ve got to say that I just don’t get it
I don’t know where we went wrong
But the feeling’s gone and I just can’t get it back
If you could read my mind love
What a tale my thoughts could tell
Just like an old time movie
About a ghost from a wishing well
In a castle dark or a fortress strong
With chains upon my feet
The story always ends
If you read between the lines
You’ll know that I’m just trying to understand
The feelings that you lack
I never thought I feel this way
And I’ve got to say that I just don’t get it
I don’t know where we went wrong
But the feeling’s gone and I just can’t get it back
Gordon Lightfoot
KDYBYS MI MOHLA ČÍST MYŠLENKY
Kdybys mi mohla číst myšlenky,
co by ses asi dozvěděla?
Je to jak film pro pamětníky
o duchovi ze studny přání.
Odehrává se v temném hradě nebo v pevné tvrzi.
Na nohou mám okovy…
Ten duch jsem totiž já.
A neosvobodím se,
dokud se ti budu zjevovat.
Kdybych ti mohl číst myšlenky, lásko,
co bych se asi dozvěděl?
Je to jak levný románek,
co se prodává v dragstoru.
V momentě, kdy se láme srdce,
hrdina (což jsem já) to odnese.
Tak to bývá…
Víckrát tu knížku neotevřeš,
její závěr se ti nelíbí.
Odcházím stylem filmové hvězdy,
přebytečný v milostném trojúhelníku.
Další scéna: královna tohohle bijáku
na mně vidí jen to nejlepší.
Lásko, projednou si na nic nehraj.
Nikdy by mě nenapadlo, že se ocitnu v téhle roli,
a musím říct, že to nechápu,
nevím, co jsme udělali špatně.
Vím jen, že jsme o něco přišli a už se to nevrátí.
Kdybys mi mohla číst myšlenky, lásko,
co by ses asi dozvěděla?
Je to jak film pro pamětníky
o duchovi ze studny přání.
Odehrává se v temném hradě nebo v pevné tvrzi.
Na nohou mám okovy…
Tak to vždycky končí,
a když budeš číst mezi řádky,
poznáš, že se jen snažím pochopit,
proč necítíš to, co já.
Nikdy bych nevěřil, že tohle budu prožívat,
a musím říct, že to nechápu,
nevím, co jsme udělali špatně.
Vím jen, že jsme o něco přišli a už se to nevrátí.
Díky za tento článek, jen škoda že není delší. O Gordonu Lightfootovi si toho totiž našinec moc nepřečte. Bohužel! Na rozdíl od Dylana, Cohena, Cashe nebo Springsteena, jejichž nejednu biografii naleznete v každém knihkupectví, je Lightfoot sotva zmíněn v hudebních časopisech. Přitom jen u nás jej zpíval kde kdo (Michal Tučný, Karel Zich, Tomáš Linka, Hana Mladá, Šárka Benetková, František Nedvěd, Hana a Petr Ulrychovi, Pavel Bobek, Pavel Žalman Lohonka, Martin Žák (i když tomu by to měli zakázat :-)). Asi před pětadvaceti vyšel článek Jiřího Černého, ve kterém Lightfoota příliš nechválil – stavěl tam třeba do kontrastu jeho píseň Early morning rain s verzí Boba Dylana z alba Selfportrait (dle mého nepříliš povedenou) a pak už jsem četl jen Váš ? článek v časopise Rock and pop v roce 2014. Alespoň že Supraphon vydal jeho nejlepší album Cold on the Shoulder v licenci a opatřil textem Mirka Černého (který se opět příliš nelíbil Jiřímu Černému). Ještě snad stojí za zmínku, že Lightfoot se prosadil i u dalších hudebníků a tak jeho písně přebíraly do svých repertoárů takové hvězdy jako Johnny Cash, Glen Campbell, Eric Clapton, Elvis Presley, Jim Croce, Neil Young, John Denver (rané nahrávky), Don McLean, popová hvězda Viola Wills další. Rád bych viděl pana Lightfoota naživo, ale asi už nelze čekat, že by se k nám vypravil – i když Kris Kristofferson tu byl třikrát, naposled předloni a to je o dva roky starší.