HVĚZDY V POLOSTÍNU: UTAH PHILLIPS

Utah Phillips, vl. jm. Bruce Duncan Phillips. 15. 5. 1935, Cleveland, Ohio, USA – 23. 5. 2008, Nevada City, Kalifornie, USA. Důležitá alba: Nobody Knows Me (Prestige 1961), Good Though! (Philo 1973), El Capitan (Philo 1975), The Past Didn’t Go Anywhere (Righteous Babe 1996), Fellow Workers (Righteous Babe 1999). Písně, které stojí za to: Nobody Knows Me, Hard Times, Queen Of The Rails, The Telling Takes Me Home, Hallelujah, I’m A Bum.

 

„Už teď jsem proti příští válce!“ Tak znělo heslo tuláka z povolání, odboráře, spoluorganizátora stávek a především originálního písničkáře, který si říkal Utah Phillips. Otec i matka této svérázné postavy byli přesvědčení socialisté a stoupenci organizace Industrial Workers Of The World (IWW), jejímž členům se přezdívá „Wobblies“. K nejslavnějším předákům IWW patřil v minulosti Joe Hill, popravený roku 1915 v Salt Lake City v Utahu. A právě sem se po rozvodu rodičů přestěhoval s matkou a jejím novým manželem malý Bruce Duncan Phillips. Až jednou vyroste, změní si jméno (v duchu tradice hoboes) podle svého domovského státu na U. Utah Phillips.

Nevlastní táta pětiletého chlapce adoptoval a ukázal mu jinou stránku Ameriky: svět kabaretní zábavy. V Clevelandu, kde se Bruce narodil, řídil jeho otčím divadlo Hypodrome, jeden z posledních vaudevillů široko daleko. A v této činnosti pokračoval i po přesídlení do Salt Lake City, kde otevřel vlastní Lyric Theater. V Bruceově životě – stejně jako v osobnosti hudebně nadaného hrdiny Joea Hilla – se tedy unikátním způsobem spojila proletářská víra s chutí bavit lidi. Muzika i všechny ostatní formy umění ho zajímaly už na střední škole. V padesátých letech se jako voják účastnil Korejské války a na vlastní oči viděl devastující dopady vojenského konfliktu na civilní obyvatelstvo. Tato zkušenost ještě prohloubila jeho sociální cítění. Po návratu z armády se začal toulat. Psal písně a brázdil kraj coby černý pasažér na nákladních vlacích. Doma v Salt Lake City se pak seznámil s křesťanským anarchistou Ammonem Hennacym z Hnutí katolických dělníků. Ten ho přivedl k práci pro odbory a aktivismu na plný úvazek.

Phillips asistoval Hennacymu při realizaci projektu azylového domu, který dostal název Joe Hill House. Utah pro něj pracoval osm let. Někdy v té době také utvořil zajímavý tvůrčí tandem s folkovou muzikantkou Rosalií Sorrelsovou. On jí dodával materiál, ona zpívala. Tak se Phillipsovy skladby postupně rozšířily i do jiných států. On sám se proslavil až poté, co Utah na sklonku šedesátých let opustil. Odejel do Saratoga Springs ve státě New York, kde se spřátelil s lidmi kolem literární kavárny Caffé Lena. Stal se kmenovým účinkujícím tohoto podniku a vystupoval zde skoro dalších deset let. První album Nobody Knows Me vydal už v roce 1961, druhé – Good Though! – však dokončil teprve roku 1973. Diváky zaujala jeho směs vtipného povídání, vypjatého zpěvu a výtečného drnkání. Písničky Cannonball Blues, Queen Of The Rails či Starlight Of The Rail fungovaly i bez angažovaných řečí, ačkoliv Phillipsův zájem o věci veřejné neklesal, spíše naopak. Roku 1968 neúspěšně kandidoval do Senátu a v roce 1976 neváhal spustit prezidentskou kampaň – dodejme však, že za stranu s výmluvným názvem Do-Nothing Party. O rok dříve přišel s albem El Capitan, po kterém následovala pětiletá pauza.

Do let osmdesátých se Phillips přehoupl deskami All Used Up: A ScrapbookWe Have Fed You All A Thousand Years, věnovaným písním z „rudých zpěvníčků“ IWW. V pětaosmdesátém se podílel na albové poctě Don’t Mourn – Organize! Songs Of Labor Songwriter Joe Hill. A v roce 1990 se dal dohromady se dvěma svými kolegy, Ramblin’ Jackem Elliottem a Spiderem Johnem Koernerem, aby společně natočili album Legends Of Folk. Širší veřejnost oslovil Utah dvěma nahrávkami s alternativní písničkářkou Ani DiFrancovou, vydanými na jejím nezávislém labelu Righteous Babe Records. První se jmenovalo The Past Didn’t Go Anywhere a vyšlo roku 1996, druhé, o tři roky mladší, mělo titul Fellow Workers. To už byl Phillips usazen v Nevada City, kde opět pomáhal vybudovat centrum pro lidi bez domova. Měl mnoho zájmů, od studia jazyků přes chemické pokusy až po starý Egypt. Zemřel v květnu 2008, osm dní po svých 73. narozeninách, na komplikace spojené s transplantací srdce.

Přidat komentář