Sérií článků představujeme labely vydávající kvalitní muziku, často dokonce stylotvornou. Všechny v tomto roce slaví (půl)kulaté narozeniny, takže si svůj profil na stránkách UNI zaslouží dvojnásobně.
Datum 1. dubna tu a tam vyprodukuje událost, která není klamavá a navíc má dokonce dlouhodobý dosah. Například v roce 1999 vzniklo na Apríla americké vydavatelství Ipecac Recordings. Jak už to tak bývá, nejdříve za účelem vydání jednoho vlastního alba (v případě Ipecac šlo o první desku Fantômas, projektu Mikea Pattona z Faith No More, Buzze Osbornea z Melvins, Trevora Dunna a Davea Lombarda ze Slayer), které pak ale následovalo do dnešního dne dalších 150 titulů! V souvislosti s vydavatelstvím se vždy hovoří o Mikeu Pattonovi, ovšem druhou, možná důležitější postavou vydavatelství je Greg Werckman, ostřílená postava amerického gramofonového průmyslu.
Greg si prošel mainstreamovou i nezávislou školou vydávání muziky, kdy několik let působil jako A & R majoru Mercury Records, dlouhou dobu byl blízkým spolupracovníkem Jello Biafry. Zásadní pro vznik labelu bylo setkání Grega s Mikem v roce 1989 na koncertu NoMeansNo, kdy se tehdy 25letý manažer stal na dlouhou dobu Mikeovou pravou rukou. Důležitým momentem pro spříznění jinak rozdílných osobností byla společná obliba video her a košíkové.
Mike Patton v roce 1998, to znamená v roce, kdy poslal Faith No More načas k ledu, zformoval Fantômas a vznik vlastního vydavatelství byl reakcí na postoj řady labelů k připravované debutové desce superskupiny. „Měl jsem spoustu zkušeností s vydáváním muziky, a tak jsem navrhl, že tohle album si vydáme sami. Budeme mít nad produktem absolutní kontrolu, navíc naši přátelé Melvins v tu dobu také hledali vydavatele, a to naše rozhodnutí zpečetilo,“ prozradil nedávno pro portál Perfect Sound Forever Greg Werckman. Navíc Buzz Osborne (zpěvák Melvins) přišel s nápadem pojmenovat nový vy-davatelský domov po stejnojmenném dávidle používaném ve zdravotnictví. Na první pohled nepochopitelné motto labelu Ipecac Recordings–Making People Sick Since 1999 tak dostává najednou smysl.
Ať tak či onak, o osobu Mikea Pattona i Melvins byl, a vlastně stále je, enormní zájem. Proto, i když Melvins vychrlili u Ipecac během tří měsíců tři desky, měli zakladatelé již brzy na kontě solidní finanční základ k rozjezdu činnosti labelu naplno. Stanovili si zajímavé pravidlo: podepisují kontrakt se zde vydávanými kapelami pouze na jedno album. Werckman k tomu dodává: „Když jsme s vydavatelstvím začínali, nechtěli jsme se stát ,vlastníky‘ umělců. Místo toho se soustředíme na licencování desek kapel, které se nám líbí.“ Je pravdou, že evropská nezávislá produkce je nedílnou součástí vydavatelské politiky labelu. Za příklad můžeme dál dark jazzové Němce Bohren & Der Club of Gore, kteří nedávno hráli v Praze v rámci festivalu Spectaculare, ruskou dvojku Messer Chups milující skiffovou hudbu a béčkové horory, elektroniky Mouse On Mars nebo u nás téměř domestikované švýcarské industrialisty The Young Gods. „Naším úkolem není vlastnit umělce. Jsme tady, abychom se postarali o umění, které tito lidé vytvořili,“ přibližuje ještě jednou filozofii Ipecac Recordings Greg Werckman. Není tedy divu, že hned druhý rok fungování vydal label druhou desku The Kids of Widney High, což jsou američtí předchůdci našich The Tap Tap. Živelný projev postižených studentů se poté z alba Let’s Get Busy přelil do desítek koncertů, které studenti odehráli po celých Spojených státech jako předkapela Melvins, Fantômas nebo Mr. Bungle. Samozřejmě, Ipecac vydává vše, co Mike Patton v novém tisíciletí vymyslí. Ať už jde o zmiňované Fantômas, další superskupinu Tomahawk, složenou z bývalého kytaristy The Jesus Lizard Duane Denisona, též byvšího bubeníka Helmet Johna Stainera a basáka Melvins Kevina Rutmanise; popový projekt Peeping Tom se spolupracovníky Norah Jones, Kool Keithem, Amonem Tobinem, Bebel Gilberto nebo Kidem Koalou; Mikeovu poctu italské kantiléně a Enniovi Morriconemu nazvanou Mondo Cane, několik Pattonových soundtracků, ale i alba, na kterých charismatický zpěvák spolupracoval s hlukařem Masami Akitatou, známějším spíš jako Merzbow, norským zpěvákem Johnem Erikem Kaadou, hiphopery The X-Ecutioners nebo belgickým orchestrem Ictus Ensemble.
Ipecac vydává ale i další zajímavou muziku. Kromě průběžných novinek ze strany spřízněných Melvins to byl právě Patton s Werckmanem, kteří objevili pro svět temné hip-hopery Dälek, dali prostor psychedelicky progresivním metalistům Isis, dnes populárním rockerům Queens Of The Stone Age plus vedlejším projektům jednotlivých členů kapely, Islanďanovi Mugisonovi nebo elektronickému freakovi Otto Von Schirachovi. Samostatnou kapitolou je pro mnohé nečekaná podpora labelu Enniovi Morriconemu. Tomu zde vyšlo několik alb, výběrovka a nakonec i hold v podobě dvojkompilace plné coverů Morriconeho skladeb indie smetánkou. „Mike má avantgardnější chuti než já,“ řekl během rozhovoru s redaktorem Perfect Sound Forever Greg Werckman. „Oba ale nakonec dáváme přednost jedinečným projektům, navzdory žánrům.“
A jaké mají zakladatelé plány s Ipecac Recordings do budoucna? Podle posledních informací stále stejné. To znamená, přinášet posluchačům nestandardní hudební zážitky. Před pár týdny zde vyšla pro americký trh licencovaná poslední deska Bohren & Der Club of Gore nazvaná Piano Nights, k vydání je pak připraveno album supertria The Unsemble, které tvoří Duane Denison (o něm jsme už mluvili v souvislosti s Tomahawk), basák Einstürzende Neubauten Alexander Hacke a bývalý bubeník Silver Jews Brian Kotzur.
Spousta novinářů a kolegů z branže šéfům Ipecac Recordings vyčítá nízké režijní náklady, mezi nimiž vyniká téměř nulová investice do propagace vydávaných alb. Ipecac neinvestuje do výroby drahých videoklipů, neinzeruje plošně v médiích, vše má postaveno na kvalitě, která se ale nakonec zpropaguje sama. I díky tomu můžou Mike s Gregem platit poměrně velká procenta z prodeje desek rovnou umělcům. Ipecac se sázka na kvalitu vyplatila. Díky rozsáhlé základně fanoušků, kteří kupují vše, co label vydá, se daří přežívat i v dnešní, nepříliš příznivé době. A to je jenom dobře. „Jsem stále nadšený z každé nové desky, kterou vydáváme. Vždycky, když se třeba Melvins nebo jiná s námi spřízněná kapela u nás v Kalifornii objeví na pokec, uvědomuji si, že pracujeme s některými z nejlepších hudebníků a osobností chodících právě po zemi. Průmysl se bude dál vyvíjet, formáty se budou měnit, ale my budeme i nadále dělat svou věc,“ dodává na závěr Greg Werckman.
Foto Ipecac Recordings