Jiří Mazánek, Vlastislav Matoušek, Vlastimil Marek – to jsou už zapomínaná jména věrozvěstů world music z časů, kdy tento pojem ještě neexistoval. A své vlastní cesty k uchopení orientální hudby, její polyrytmie, hledali ještě jako amatérští hudebníci alternativní scény sedmdesátých let. Každý od těch časů, kdy jejich koncerty také bývaly součástí Pražských jazzových dnů Jazzové sekce, ušel vlastní tvůrčí cestou velký kus na poli interpretačním, skladatelském i teoretickém. Recenzované album je záznamem z Mazánkových improvizací v pražské Čajovně Pod stromem čajovým v pražské Mánesově ulici. Ze čtyř koncertů už byly vydány čtyři CD soukromě pod názvem Dárek pro přátele 1– 4. Recenzované album je výběrem z koncertů v letech 2011–2016 v citované čajovně a obsahuje čtvero Meditací se sitárem, jednoduše očíslovaných 1–4. Mazánkovými nástroji jsou sitár a elektronická tánpura. Zájem o meditační prostředky v pop kultuře začal už v šedesátých letech, jako hledání kotviště v bouřlivém desetiletí.
Zde lze namítnout, že západní hudba, včetně jazzu, poskytuje dostatek hudby meditačního charakteru. Mazánek to v průběhu své tvorby dokazoval i hrou na různé historické nástroje Evropy, používal finskou kantele, středověká psalteria, bavorské citery, klasickou kytaru. V bookletu vysvětluje, že nové CD obsahuje čtyři verze jedné skladby určené pro večerní meditaci a vycházející z pentatonické rágy Malkauns. Večerní (či noční) určení tuto rágu přibližuje evropskému uchu, poněvadž obsahuje nám dobře zažité durové prvky. Když budeme Mazánkovy improvizace sledovat a odmyslíme si souznění rozechvívaných ostatních strun nástroje a alikvotních tónů, uslyšíme téměř lyrické melodie jakoby hrané kytaristou, vzhledem k improvizaci můžeme říci – jazzovým kytaristou. Není divu, spodní proudy veškeré světové hudby mají společná východiska – pentatonika se vyskytuje v západní hudbě jako součást chromatických stupnic, a to včetně pentatoniky bluesové, jak se jí kdysi ujali potomci černošských otroků na území amerických států v Mexickém zálivu.
Galén, 2019, 57:21