Jitka Šuranská trio, Sdružení nezávislých jazzmanů, Ženský sbor z Kudlovic, Rukynadudy Beránci a vlci

Album Beránci a vlci by nevzniklo, nebýt upřímného a houževnatého hledačství Jitky Šuranské a Mariana Friedla. Ale stejně tak bychom si je neposlechli, kdyby do hry nevstoupily hned tři instituce – Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, v jejichž rámci se v roce 2015 konal koncert Z kořenů k world music, vydavatelství Indies Scope, které se rozhodlo záznam tohoto večera vydat, a Ministerstvo kultury ČR, které realizaci projektu finančně podpořilo. Že nakonec nevyšel záznam zmíněného koncertu, ale úplně nové studiové album s jiným materiálem, souvisí opět se silnými osobnostmi Jitky coby iniciátorky projektu a Mariana jako hudebního producenta, a tedy hlavního realizátora. Nechtěli znovu vydávat už nahrané písně, a raději tedy vyzkoušený koncept naplnili novým obsahem.
Onen koncept stojí na hledání kořenů, jejich citlivém přetváření a objevování styčných bodů s dalšími hudebními styly. Více než rozkročení Jitky Šuranské mezi lidovou a vážnou hudbou zde hrálo roli několikero hudebních řemesel Mariana Friedla. Vedle svých teoretických znalostí lidové hudby se zde mohl uplatnit jako lidový zpěvák a hráč na tradiční nástroje, které si často sám vyrábí. Ale stranou nezůstala ani jeho paralelní dráha jazzového kontrabasisty. Sám sice na Beráncích a vlcích na basu nehraje, ale při spolupráci s pozvanými jazzovými muzikanty (česko-slovenské Sdružení nezávislých jazzmenů) mohl jako producent uplatnit své praktické zkušenosti. Spolu s „nezávislými jazzmeny“ a Jitka Šuranská Triem se na albu různě střídají a prolínají Friedlova „lidová muzika“ RukyNaDudy a Ženský sbor z Kudlovic. Přitom v některých písních počet hudebníků ve studiu sahal ke dvěma desítkám.
Název alba Beránci a vlci svádí k vnímání hudby v binárních protikladech – do tohoto schématu bychom mohli napasovat například protiklad mezi moravskou lidovou hudbou a jazzem. Ve skutečnosti však projekt poukazuje na něco jiného. Tak jako se v titulní písni „vlk strojí na beránka“ a pro mlhu nevidíme ani beránky, ani vlky, prolíná se na albu naprosto přirozeně moravská hudba s jazzem, případně písně jihomoravské s beskydskými a vytvářejí jednolitý celek. Na první poslech možná lehce zamlžený, ale už napodruhé s jasnými konturami – jako když, jak se opět zpívá v ústřední písni – „zpoza hor vychodí jasná hvězda“.
Hledání hraničních oblastí však není na albu zhmotněno jen pronikáním jazzových prvků do moravských lidových písní (v sedmiminutovém Hradišti si všimněte nejen saxofonového sóla, ale i jasně jazzové kontrabasové linky), ale mlhavé jsou i hranice mezi lidovou a autorskou tvorbou nebo mezi texty o zabíjení ovcí a lidí a svatebním veselí (které nakonec není tak veselé, jak se zdá). Beránci a vlci v sobě spojují několikero příběhů – od osobního a universálního hledačství přes příběh institucionální podpory hudby až po příběhy jednotlivých písní a alba jako celku. Všechny ty příběhy skvěle drží pohromadě, mají jasný směr a dokážou zájemce nasměrovat k dalšímu hledání.

Indies Scope, 2016, 57:35

Přidat komentář