Joe Lovano: Garden Of Expression

ECM, 2021, 46:14

Clevelandský tenorsaxofonista Joe Lovano na sebe upozornil už v 80. letech, kdy začal spolupracovat s bubeníkem Paulem Motianem, k jehož komornímu pojetí se dobře hodil teplý tón jeho tenoru a uměřené citlivé hraní, které dávalo prostor dalším členům, jako byl Bill Frisell. Lovano však natočil i vynikající sólová alba mj. s kontrabasistou Davem Hollandem a bubeníkem Elvinem Jonesem.

Další vrchol přinesla v roce 2019 spolupráce s bubeníkem Carmenem Castaldim a pianistkou Marilyn Crispell. Přestože ta je známá především svými divokými free nahrávkami (spolupracovala i s Cecilem Taylorem a Peterem Brötzmannem), dokázala na albu Trio Tapestry krotit svůj temperament. Letošní Garden of Expression se nese v podobném duchu, nabízí komorní lyrický jazz, s nímž má Marilyn, která už v roce 1984 doprovázela Anthonyho Braxtona v Praze, spolupracovala i s Motianem. Už na West of The Moon jako citlivá sidewoman a v Night Creatures piano perlí jen občas a opatrně. Skladbám přesto nechybí vnitřní napětí a skrytá dramatičnost. Marilyn i Joe sice ctí náladu alba, ale dokáží i v jejím rámci vytvářet silný kontrast, jak ukazuje titulní skladba, které po lyrickém úvodu s citlivým doprovodem bubnů hraných soft sticky nabídne free pasáž s divokými bicími a překotnými běhy saxofonu, aby po krátké erupci přišlo zase zklidnění, než nastoupí další volná pasáž s nervními bicími, zvukem kovových perkusí a dramatickým pianem. Dramatičnost nepostrádá až přerývaný Dream On That a s výraznými bicími, vpády klavíru minierupcemi tónů saxofonu.

Naopak závěrečné Zen Like ukazuje citlivou práci s tichem a osamělými tóny, přesto skladba začínající stylově perkusemi evokujícími buddhistické svatyně, nepostrádá napětí, jaké se objevuje už v uměřených Treasured Moments.

Album, ve kterém všichni tři zúčastnění projevují mimořádnou vnímavost k náladě, představuje jeden z vrcholů jejich tvorby, kde se komorní jazz prolíná v braxtonovském duchu s moderní vážnou hudbou.

Přidat komentář