Karel Velebný: Sedm zastavení s Gustavem Bromem

Indies Happy Trails, 2021, 79:27

Sedmero zastavení Velebného v Brně (1969– 81) a čtrnáct rozhlasových nahrávek bez publika. A na závěr čtyři Velebného skladby bez účasti autora. Album obsahuje skladby z repertoáru SHQ, také několik v dosud vydaných reedicích se neobjevivších. V úvodu zarazí nevysvětlená neúplnost skladby Apropos, krásné je pít, v bookletu eufemisticky zdůvodněná „elegantním vystoupením po úvodním tématu“. Skvěle zní Velebného dvoudílná svita Ptáme se na cestu a blížíme se k cíli, Jsme na místě a zaslouženě odpočíváme v pokoji (1972); první část je rytmicky výrazná a hutná, sound ovlivňují tóny flétny, druhá část je příslibem nálady příštích Jazzových nebajek SHQ, jež se zrodí čtvrt roku poté. Byť uvedená barytonsaxofonem Josefa Audese, působí díky vibrafonu křehce balada Slunce v třezalkách (1973). Nechybí pohodovost „latiny“ na P. F. 1975. Působivě zní „kolovrátkový“ Trojský kůň (1975). Velebného témata střídají hudební lyrismus (Mám jednu bačkoru aneb dostal jsem ji k svátku) s rytmičtějšími skladbami, např. Čtyři švagři (1977), se sóly dvou barytonsaxofonů – Audesova a Velebného. Ve čtyřech závěrečných titulech Velebného nahradili Igor Vavrda s rockově znějící kytarou v Životním rozhodnutí, Mojmír Bártek (tb), Jaromír Hnilička (tp) a Milan Vidlák (el-p) ve Dvou rocích prázdnin. Adagiu melancholii podtrhuje Bártkův trombon, v závěrečné Hrabě Lokric si zapěje Audesův barytonsaxofon. Tyto nahrávky vznikly v letech 1983–88, v čase Velebného zhoršujícího se zdravotního stavu (zemřel 7. 3. 1989). Symbióza křehkého zvuku vibrafonu s Bromovým ansámblem tvoří reprezentativní ukázku kvality tuzemského orchestrálního mainstreamu, který si zakládal na muzikální solidnosti, české melodičnosti a byl opatrný na vlivy soudobého dění ve světovém jazzu. Obsahem dokonalý text bookletu Jana Daleckého-Beránka upomíná na jeho Úvod do diskografie, psaný pro přílohu Diskorama Bulletinu Jazz dávné Jazzové sekce. 

Přidat komentář