Kotebel: Cosmology

Kvůli množství prapodivných hudebních i společenských (či etnických) vlivů se španělské avantgardní kapely jen horko těžko dají zařadit do nějaké z tradičních žánrových škatulí. Notabene když zakladatel a hlavní skladatelská a interpretační persona Carlos Guillermo Plaza je Venezuelan, který v sedmnácti letech přišel do Madridu studovat klavír a kompozici. Plaza Kotebel založil v roce 1999 a měl fungovat jako dlouhodobý konceptuální autorský projekt s cílem sloužit coby ryze osobní prostředek, v němž by mohl sám na sobě sledovat vlastní hudební vývoj, posun ve skladatelském a instrumentačním výrazu či integraci různých hudebních žánrů, bez ohledu na materiální návratnost vloženého úsilí. V letech 1999–2003 pod tímto názvem nahrál s množstvím hostujících muzikantů dvě alba, strukturou povětšinou reflektující hudební klasiky, obzvlášť Debussyho, Ravela, Stravinského nebo Rachmaninova, s užitím jak orchestrální šíře, tak elektrifikovaných nástrojů. Sám Plaza o své hudbě hovoří jako o neo-barokním romantismu, o jakémsi amalgámu avantgardního symfonického rocku, klasiky, jazzu a soudobé vážné hudby. Když byl pak v roce 2003 s projektem Kotebel pozván na největší španělský svátek progresivistů Baja Prog Festival, sestavil Plaza regulérní koncertní kapelu, která s malými personálními obměnami funguje dodnes. Zkoušení v širším společenství muzikantů vneslo do původně osobního projektu jednoho muže nové autorské elementy a Kotebel se na dalších deskách stal jednolitým bandem s pestrobarevnými, přesně do sebe zapadajícími prvky. A byla-li alba Fragments of Light (2003), Omphalos (2006) a Ouroboros (2009) „pouze“ výbornou classic-jazz-prog-rockovou fúzí, nikterak přehnaně soudného posluchače neohromila. V roce 2012 pak přišel Kotebel s opravdovým majstrštykem, albem Concerto for Piano and Electric Ensemble. Od A do Z plným skladatelsky i interpretačně originální, svěží, byť komplikované, tematicky koncepční hudby, ovšem se skvělými melodickými i rytmickými strukturami, prostě harmonicky komplexní záležitostí, vystavěnou rockovým bandem na bázi klasických (rozuměj vážnohudebních) kompozičních postupů.
U sedmého alba Cosmology z letošního roku byl Carlos Guillermo Plaza se svou suitou zjevně ozářen podobnou mírou invence jako u výše zmíněné hudební perly z roku 2012. Každou skladbou rozvíjí svůj osobitý a v tom nejlepším významu slova eklektický hudební jazyk, nuance jeho zdrojů, jejich integraci a následně v ladné transpozici do jasně srozumitelného hybridního, vysoce kreativního, unikátního výrazu. Klavír, samply, flétny, elektrické housle, kytary, bicí, perkuse i letmý sopránový vokál v dokonalé inkluzi. Cosmology je energičtější a rockovější než předchozí desky Kotebel. Na hudebních proměnách uvnitř skladeb vyvrací newtonovské pojetí statického vesmíru, jenž by měl být v průměru stále stejný. Zdejší vesmír se rozpíná, smršťuje, hroutí i opětovně vzpíná do nových zrodů.

Musea, 2017, 61:21

Přidat komentář